John 13
1 Before the festival day of the pasch, Jesus knowing that his hour was come, that he should pass out of this world to the Father: having loved his own who were in the world, he loved them unto the end.
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2 And when supper was done, (the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, the son of Simon, to betray him, )
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
3 Knowing that the Father had given him all things into his hands, and that he came from God, and goeth to God;
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4 He riseth from supper, and layeth aside his garments, and having taken a towel, girded himself.
Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5 After that, he putteth water into a basin, and began to wash the feet of the disciples, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6 He cometh therefore to Simon Peter. And Peter saith to him: Lord, dost thou wash my feet?
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7 Jesus answered, and said to him: What I do thou knowest not now; but thou shalt know hereafter.
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8 Peter saith to him: Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him: If I wash thee not, thou shalt have no part with me. (aiōn g165)
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
9 Simon Peter saith to him: Lord, not only my feet, but also my hands and my head.
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10 Jesus saith to him: He that is washed, needeth not but to wash his feet, but is clean wholly. And you are clean, but not all.
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11 For he knew who he was that would betray him; therefore he said: You are not all clean.
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12 Then after he had washed their feet, and taken his garments, being set down again, he said to them: Know you what I have done to you?
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13 You call me Master, and Lord; and you say well, for so I am.
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14 If then I being your Lord and Master, have washed your feet; you also ought to wash one another’s feet.
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15 For I have given you an example, that as I have done to you, so you do also.
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16 Amen, amen I say to you: The servant is not greater than his lord; neither is the apostle greater than he that sent him.
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17 If you know these things, you shall be blessed if you do them.
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18 I speak not of you all: I know whom I have chosen. But that the scripture may be fulfilled: He that eateth bread with me, shall lift up his heel against me.
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19 At present I tell you, before it come to pass: that when it shall come to pass, you may believe that I am he.
Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20 Amen, amen I say to you, he that receiveth whomsoever I send, receiveth me; and he that receiveth me, receiveth him that sent me.
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21 When Jesus had said these things, he was troubled in spirit; and he testified, and said: Amen, amen I say to you, one of you shall betray me.
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22 The disciples therefore looked one upon another, doubting of whom he spoke.
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23 Now there was leaning on Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24 Simon Peter therefore beckoned to him, and said to him: Who is it of whom he speaketh?
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25 He therefore, leaning on the breast of Jesus, saith to him: Lord, who is it?
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26 Jesus answered: He it is to whom I shall reach bread dipped. And when he had dipped the bread, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 And after the morsel, Satan entered into him. And Jesus said to him: That which thou dost, do quickly.
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28 Now no man at the table knew to what purpose he said this unto him.
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29 For some thought, because Judas had the purse, that Jesus had said to him: Buy those things which we have need of for the festival day: or that he should give something to the poor.
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30 He therefore having received the morsel, went out immediately. And it was night.
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31 When he therefore was gone out, Jesus said: Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32 If God be glorified in him, God also will glorify him in himself; and immediately will he glorify him.
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33 Little children, yet a little while I am with you. You shall seek me; and as I said to the Jews: Whither I go you cannot come; so I say to you now.
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34 A new commandment I give unto you: That you love one another, as I have loved you, that you also love one another.
Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35 By this shall all men know that you are my disciples, if you have love one for another.
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36 Simon Peter saith to him: Lord, whither goest thou? Jesus answered: Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow hereafter.
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37 Peter saith to him: Why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thee.
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38 Jesus answered him: Wilt thou lay down thy life for me? Amen, amen I say to thee, the cock shall not crow, till thou deny me thrice.
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
