John 12
1 Jesus therefore, six days before the pasch, came to Bethania, where Lazarus had been dead, whom Jesus raised to life.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 And they made him a supper there: and Martha served: but Lazarus was one of them that were at table with him.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3 Mary therefore took a pound of ointment of right spikenard, of great price, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair; and the house was filled with the odour of the ointment.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 Then one of his disciples, Judas Iscariot, he that was about to betray him, said:
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 Now he said this, not because he cared for the poor; but because he was a thief, and having the purse, carried the things that were put therein.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 Jesus therefore said: Let her alone, that she may keep it against the day of my burial.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8 For the poor you have always with you; but me you have not always.
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 A great multitude therefore of the Jews knew that he was there; and they came, not for Jesus’ sake only, but that they might see Lazarus, whom he had raised from the dead.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 But the chief priests thought to kill Lazarus also:
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 Because many of the Jews, by reason of him, went away, and believed in Jesus.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 And on the next day, a great multitude that was to come to the festival day, when they had heard that Jesus was coming to Jerusalem,
Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried: Hosanna, blessed is he that cometh in the name of the Lord, the king of Israel.
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14 And Jesus found a young ass, and sat upon it, as it is written:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 Fear not, daughter of Sion: behold, thy king cometh, sitting on an ass’s colt.
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 These things his disciples did not know at the first; but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written of him, and that they had done these things to him.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17 The multitude therefore gave testimony, which was with him, when he called Lazarus out of the grave, and raised him from the dead.
Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18 For which reason also the people came to meet him, because they heard that he had done this miracle.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 The Pharisees therefore said among themselves: Do you see that we prevail nothing? behold, the whole world is gone after him.
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20 Now there were certain Gentiles among them, who came up to adore on the festival day.
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 These therefore came to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying: Sir, we would see Jesus.
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Philip cometh, and telleth Andrew. Again Andrew and Philip told Jesus.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23 But Jesus answered them, saying: The hour is come, that the Son of man should be glorified.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 Amen, amen I say to you, unless the grain of wheat falling into the ground die, itself remaineth alone. But if it die, it bringeth forth much fruit.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world, keepeth it unto life eternal. (aiōnios g166)
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
26 If any man minister to me, let him follow me; and where I am, there also shall my minister be. If any man minister to me, him will my Father honour.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27 Now is my soul troubled. And what shall I say? Father, save me from this hour. But for this cause I came unto this hour.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 Father, glorify thy name. A voice therefore came from heaven: I have both glorified it, and will glorify it again.
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 The multitude therefore that stood and heard, said that it thundered. Others said: An angel spoke to him.
Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Jesus answered, and said: This voice came not because of me, but for your sakes.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Now is the judgment of the world: now shall the prince of this world be cast out.
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 And I, if I be lifted up from the earth, will draw all things to myself.
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 (Now this he said, signifying what death he should die.)
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 The multitude answered him: We have heard out of the law, that Christ abideth for ever; and how sayest thou: The Son of man must be lifted up? Who is this Son of man? (aiōn g165)
Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
35 Jesus therefore said to them: Yet a little while, the light is among you. Walk whilst you have the light, that the darkness overtake you not. And he that walketh in darkness, knoweth not whither he goeth.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 Whilst you have the light, believe in the light, that you may be the children of light. These things Jesus spoke; and he went away, and hid himself from them.
Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 And whereas he had done so many miracles before them, they believed not in him:
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38 That the saying of Isaias the prophet might be fulfilled, which he said: Lord, who hath believed our hearing? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 Therefore they could not believe, because Isaias said again:
Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40 He hath blinded their eyes, and hardened their heart, that they should not see with their eyes, nor understand with their heart, and be converted, and I should heal them.
Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 These things said Isaias, when he saw his glory, and spoke of him.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42 However, many of the chief men also believed in him; but because of the Pharisees they did not confess him, that they might not be cast out of the synagogue.
A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43 For they loved the glory of men more than the glory of God.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 But Jesus cried, and said: He that believeth in me, doth not believe in me, but in him that sent me.
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45 And he that seeth me, seeth him that sent me.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 I am come a light into the world; that whosoever believeth in me, may not remain in darkness.
Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 And if any man hear my words, and keep them not, I do not judge him: for I came not to judge the world, but to save the world.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48 He that despiseth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him; the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.
Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 For I have not spoken of myself; but the Father who sent me, he gave me commandment what I should say, and what I should speak.
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
