Job 18
1 Then Baldad the Suhite answered, and said:
Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
2 How long will you throw out words? understand first, and so let us speak.
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3 Why are we reputed as beasts, and counted vile before you?
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4 Thou that destroyest thy soul in thy fury, shall the earth be forsaken for thee, and shall rocks be removed out of their place?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5 Shall not the light of the wicked be extinguished, and the flame of his fire not shine?
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6 The light shall be dark in his tabernacle, and the lamp that is over him, shall be put out.
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7 The step of his strength shall be straitened, and his own counsel shall cast him down headlong.
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8 For he hath thrust his feet into a net, and walketh in its meshes.
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9 The sole of his foot shall be held in a snare, and thirst shall burn against him.
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10 A gin is hidden for him in the earth, and his trap upon the path.
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11 Fears shall terrify him on every side, and shall entangle his feet.
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12 Let his strength be wasted with famine, and let hunger invade his ribs.
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13 Let it devour the beauty of his skin, let the firstborn death consume his arms.
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14 Let his confidence be rooted out of his tabernacle, and let destruction tread upon him like a king.
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15 Let the companions of him that is not, dwell in his tabernacle, let brimstone be sprinkled in his tent.
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16 Let his roots be dried up beneath, and his harvest destroyed above.
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17 Let the memory of him perish from the earth and let not his name be renowned in the streets.
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18 He shall drive him out of light into darkness, and shall remove him out of the world.
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
19 His seed shall not subsist, nor his offspring among his people, nor any remnants in his country.
Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
20 They that come after him shall be astonished at his day, and horror shall fall upon them that went before.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
21 These men are the tabernacles of the wicked, and this the place of him that knoweth not God.
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
