Job 17
1 My spirit shall be wasted, my days shall be shortened, and only the grave remaineth for me.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 I have not sinned, and my eye abideth in bitterness.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Deliver me O Lord, and set me beside thee, and let any man’s hand fight against me.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Thou hast set their heart far from understanding, therefore they shall not be exalted.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 He promiseth a prey to his companions, and the eyes of his children shall fail.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 He hath made me as it were a byword of the people, and I am an example before them.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 My eye is dim through indignation, and my limbs are brought as it were to nothing.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 The just shall be astonished at this, and the innocent shall be raised up against the hypocrite.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 And the just man shall hold on his way, and he that hath clean hands shall be stronger and stronger.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Wherefore be you all converted, and come, and I shall not find among you any wise man.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 My days have passed away, my thoughts are dissipated, tormenting my heart.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 They have turned night into day, and after darkness I hope for light again.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 If I have said to rottenness: Thou art my father; to worms, my mother and my sister.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Where is now then my expectation, and who considereth my patience?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
