Job 15
1 And Eliphaz the Themanite, answered, and said:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Will a wise man answer as if he were speaking in the wind, and fill his stomach with burning heat?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Thou reprovest him by words, who is not equal to thee, and thou speakest that which is not good for thee.
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 As much as is in thee, thou hast made void fear, and hast taken away prayers from before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For thy iniquity hath taught thy mouth, and thou imitatest the tongue of blasphemers.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Thy own mouth shall condemn thee, and not I: and thy own lips shall answer thee.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Art thou the first man that was born, or wast thou made before the hills?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hast thou heard God’s counsel, and shall his wisdom be inferior to thee?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What knowest thou that we are ignorant of? what dost thou understand that we know not?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 There are with us also aged and ancient men, much elder than thy fathers.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Is it a great matter that God should comfort thee? but thy wicked words hinder this.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Why doth thy heart elevate thee, and why dost thou stare with thy eyes, as if they were thinking great things?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Why doth thy spirit swell against God, to utter such words out of thy mouth?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What is man that he should be without spot, and he that is born of a woman that he should appear just?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Behold among his saints none is unchangeable, and the heavens are not pure in his sight.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 How much more is man abominable, and unprofitable, who drinketh iniquity like water?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I will shew thee, hear me: and I will tell thee what I have seen.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Wise men confess and hide not their fathers.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 To whom alone the earth was given, and no stranger hath passed among them.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 The wicked man is proud all his days, and the number of the years of his tyranny is uncertain.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 The sound of dread is always in his ears: and when there is peace, he always suspecteth treason.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He believeth not that he may return from darkness to light, looking round about for the sword on every side.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 When he moveth himself to seek bread, he knoweth that the day of darkness is ready at his hand.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Tribulation shall terrify him, and distress shall surround him, as a king that is prepared for the battle.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he hath stretched out his hand against God, and hath strengthened himself against the Almighty.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 He hath run against him with his neck raised up, and is armed with a fat neck.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Fatness hath covered his face, and the fat hangeth down on his sides.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 He hath dwelt in desolate cities, and in desert houses that are reduced into heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He shall not be enriched, neither shall his substance continue, neither shall he push his root in the earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He shall not depart out of darkness: the flame shall dry up his branches, and he shall be taken away by the breath of his own month.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 He shall not believe, being vainly deceived by error, that he may be redeemed with any price.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Before his days be full he shall perish: and his hands shall wither away.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He shall be blasted as a vine when its grapes are in the first flower, and as an olive tree that casteth its flower.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the congregation of the hypocrite is barren, and fire shall devour their tabernacles, who love to take bribes.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 He hath conceived sorrow, and hath brought forth iniquity, and his womb prepareth deceits.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
