Hebrews 3
1 Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly vocation, consider the apostle and high priest of our confession, Jesus:
A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
2 Who is faithful to him that made him, as was also Moses in all his house.
Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
3 For this man was counted worthy of greater glory than Moses, by so much as he that hath built the house, hath greater honour than the house.
Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
4 For every house is built by some man: but he that created all things, is God.
Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
5 And Moses indeed was faithful in all his house as a servant, for a testimony of those things which were to be said:
A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
6 But Christ as the Son in his own house: which house are we, if we hold fast the confidence and glory of hope unto the end.
Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
7 Wherefore, as the Holy Ghost saith: Today if you shall hear his voice,
Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
8 Harden not your hearts, as in the provocation; in the day of temptation in the desert,
Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
9 Where your fathers tempted me, proved and saw my works,
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
10 Forty years: for which cause I was offended with this generation, and I said: They always err in heart. And they have not known my ways,
Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
11 As I have sworn in my wrath: If they shall enter into my rest.
Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
12 Take heed, brethren, lest perhaps there be in any of you an evil heart of unbelief, to depart from the living God.
Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
13 But exhort one another every day, whilst it is called today, that none of you be hardened through the deceitfulness of sin.
Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
14 For we are made partakers of Christ: yet so, if we hold the beginning of his substance firm unto the end.
Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
15 While it is said, Today if you shall hear his voice, harden not your hearts, as in that provocation.
Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
16 For some who heard did provoke: but not all that came out of Egypt by Moses.
Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
17 And with whom was he offended forty years? Was it not with them that sinned, whose carcasses were overthrown in the desert?
Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
18 And to whom did he swear, that they should not enter into his rest: but to them that were incredulous?
A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
19 And we see that they could not enter in, because of unbelief.
A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
