Genesis 8

1 And God remembered Noe, and all the living creatures, and all the cattle which were with him in the ark, and brought a wind upon the earth, and the waters were abated.

Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.

2 The fountains also of the deep, and the flood gates of heaven were shut up, and the rain from heaven was restrained.

A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.

3 And the waters returned from off the earth going and coming: and they began to be abated after a hundred and fifty days.

I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,

4 And the ark rested in the seventh month, the seven and twentieth day of the month, upon the mountains of Armenia.

Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.

5 And the waters were going and decreasing until the tenth month: for in the tenth month, the first day of the month, the tops of the mountains appeared.

Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.

6 And after that forty days were passed, Noe, opening the window of the ark which he had made, sent forth a raven:

I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,

7 Which went forth and did not return, till the waters were dried up upon the earth.

Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.

8 He sent forth also a dove after him, to see if the waters had now ceased upon the face of the earth.

Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.

9 But she, not finding where her foot might rest, returned to him into the ark: for the waters were upon the whole earth: and he put forth his hand, and caught her, and brought her into the ark.

Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.

10 And having waited yet seven other days, he again sent forth the dove out of the ark.

A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.

11 And she came to him in the evening, carrying a bough of an olive tree, with green leaves, in her mouth. Noe therefore understood that the waters were ceased upon the earth.

I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.

12 And he stayed yet other seven days: and he sent forth the dove, which returned not any more unto him.

I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.

13 Therefore in the six hundredth and first year, the first month, the first day of the month, the waters were lessened upon the earth, and Noe opening the covering of the ark, looked, and saw that the face of the earth was dried.

I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.

14 In the second month, the seven and twentieth day of the month, the earth was dried.

Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.

15 And God spoke to Noe, saying:

I mluvil Bůh k Noé, řka:

16 Go out of the ark, thou and thy wife, thy sons, and the wives of thy sons with thee.

Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.

17 All living things that are with thee of all flesh, as well in fowls as in beasts, and all creeping things that creep upon the earth, bring out with thee, and go ye upon the earth: increase and multiply upon it.

Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.

18 So Noe went out, he and his sons: his wife, and the wives of his sons with him.

I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;

19 And all living things, and cattle, and creeping things that creep upon the earth, according to their kinds, went out of the ark.

Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.

20 And Noe built an altar unto the Lord: and taking of all cattle and fowls that were clean, offered holocausts upon the altar.

Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.

21 And the Lord smelled a sweet savour, and said: I will no more curse the earth for the sake of man: for the imagination and thought of man’s heart are prone to evil from his youth: therefore I will no more destroy every living soul as I have done.

I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.

22 All the days of the earth, seedtime and harvest, cold and heat, summer and winter, night and day, shall not cease.

Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.

A Dove is Sent Forth from the Ark