Galatians 4
1 Now I say, as long as the heir is a child, he differeth nothing from a servant, though he be lord of all;
Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
2 But is under tutors and governors until the time appointed by the father:
Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
3 So we also, when we were children, were serving under the elements of the world.
Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
4 But when the fulness of the time was come, God sent his Son, made of a woman, made under the law:
Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,
5 That he might redeem them who were under the law: that we might receive the adoption of sons.
Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
6 And because you are sons, God hath sent the Spirit of his Son into your hearts, crying: Abba, Father.
A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.
7 Therefore now he is not a servant, but a son. And if a son, an heir also through God.
A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
8 But then indeed, not knowing God, you served them, who, by nature, are not gods.
Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
9 But now, after that you have known God, or rather are known by God: how turn you again to the weak and needy elements, which you desire to serve again?
Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
10 You observe days, and months, and times, and years.
Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
11 I am afraid of you, lest perhaps I have laboured in vain among you.
Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12 Be ye as I, because I also am as you: brethren, I beseech you: you have not injured me at all.
Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13 And you know, how through infirmity of the flesh, I preached the gospel to you heretofore: and your temptation in my flesh,
Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
14 You despised not, nor rejected: but received me as an angel of God, even as Christ Jesus.
A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15 Where is then your blessedness? For I bear you witness, that, if it could be done, you would have plucked out your own eyes, and would have given them to me.
Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
16 Am I then become your enemy, because I tell you the truth?
Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17 They are zealous in your regard not well: but they would exclude you, that you might be zealous for them.
Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.
18 But be zealous for that which is good in a good thing always: and not only when I am present with you.
Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19 My little children, of whom I am in labour again, until Christ be formed in you.
Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás, )
20 And I would willingly be present with you now, and change my voice: because I am ashamed for you.
Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21 Tell me, you that desire to be under the law, have you not read the law?
Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?
22 For it is written that Abraham had two sons: the one by a bondwoman, and the other by a free woman.
Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.
23 But he who was of the bondwoman, was born according to the flesh: but he of the free woman, was by promise.
Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.
24 Which things are said by an allegory. For these are the two testaments. The one from mount Sina, engendering unto bondage; which is Agar:
Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
25 For Sina is a mountain in Arabia, which hath affinity to that Jerusalem which now is, and is in bondage with her children.
Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26 But that Jerusalem, which is above, is free: which is our mother.
Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
27 For it is written: Rejoice, thou barren, that bearest not: break forth and cry, thou that travailest not: for many are the children of the desolate, more than of her that hath a husband.
Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.
28 Now we, brethren, as Isaac was, are the children of promise.
Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29 But as then he, that was born according to the flesh, persecuted him that was after the spirit; so also it is now.
Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.
30 But what saith the scripture? Cast out the bondwoman and her son; for the son of the bondwoman shall not be heir with the son of the free woman.
Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.
31 So then, brethren, we are not the children of the bondwoman, but of the free: by the freedom wherewith Christ has made us free.
A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.
