Acts 24
1 And after five days the high priest Ananias came down, with some of the ancients, and one Tertullus an orator, who went to the governor against Paul.
Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
2 And Paul being called for, Tertullus began to accuse him, saying: Whereas through thee we live in much peace, and many things are rectified by thy providence,
A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:
3 We accept it always and in all places, most excellent Felix, with all thanksgiving.
Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
4 But that I be no further tedious to thee, I desire thee of thy clemency to hear us in few words.
Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.
5 We have found this to be a pestilent man, and raising seditions among all the Jews throughout the world, and author of the sedition of the sect of the Nazarenes.
Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;
6 Who also hath gone about to profane the temple: whom, we having apprehended, would also have judged according to our law.
Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
7 But Lysias the tribune coming upon us, with great violence took him away out of our hands;
Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
8 Commanding his accusers to come to thee: of whom thou mayest thyself, by examination, have knowledge of all these things, whereof we accuse him.
Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.
9 And the Jews also added, and said that these things were so.
A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
10 Then Paul answered, (the governor making a sign to him to speak: ) Knowing that for many years thou hast been judge over this nation, I will with good courage answer for myself.
Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
11 For thou mayest understand, that there are yet but twelve days, since I went up to adore in Jerusalem:
Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
12 And neither in the temple did they find me disputing with any man, or causing any concourse of the people, neither in the synagogues, nor in the city:
A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
13 Neither can they prove unto thee the things whereof they now accuse me.
Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
14 But this I confess to thee, that according to the way, which they call a heresy, so do I serve the Father and my God, believing all things which are written in the law and the prophets:
Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,
15 Having hope in God, which these also themselves look for, that there shall be a resurrection of the just and unjust.
Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
16 And herein do I endeavour to have always a conscience without offence toward God, and towards men.
A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
17 Now after many years, I came to bring alms to my nation, and offerings, and vows.
Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
18 In which I was found purified in the temple: neither with multitude, nor with tumult.
Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
19 But certain Jews of Asia, who ought to be present before thee, and to accuse, if they had any thing against me:
Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
20 Or let these men themselves say, if they found in me any iniquity, when standing before the council,
Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,
21 Except it be for this one voice only that I cried, standing among them, Concerning the resurrection of the dead am I judged this day by you.
Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
22 And Felix put them off, having most certain knowledge of this way, saying: When Lysias the tribune shall come down, I will hear you.
A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
23 And he commanded a centurion to keep him, and that he should be easy, and that he should not prohibit any of his friends to minister unto him.
I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.
24 And after some days, Felix, coming with Drusilla his wife, who was a Jew, sent for Paul, and heard of him the faith, that is in Christ Jesus.
Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
25 And as he treated of justice, and chastity, and of the judgment to come, Felix being terrified, answered: For this time, go thy way: but when I have a convenient time, I will send for thee.
A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.
26 Hoping also withal, that money should be given him by Paul; for which cause also oftentimes sending for him, he spoke with him.
Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
27 But when two years were ended, Felix had for successor Portius Festus. And Felix being willing to shew the Jews a pleasure, left Paul bound.
Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
