Acts 2
1 And when the days of the Pentecost were accomplished, they were all together in one place:
A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.
2 And suddenly there came a sound from heaven, as of a mighty wind coming, and it filled the whole house where they were sitting.
I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.
3 And there appeared to them parted tongues as it were of fire, and it sat upon every one of them:
I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.
4 And they were all filled with the Holy Ghost, and they began to speak with divers tongues, according as the Holy Ghost gave them to speak.
I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
5 Now there were dwelling at Jerusalem, Jews, devout men, out of every nation under heaven.
Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.
6 And when this was noised abroad, the multitude came together, and were confounded in mind, because that every man heard them speak in his own tongue.
A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
7 And they were all amazed, and wondered, saying: Behold, are not all these, that speak, Galileans?
I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
8 And how have we heard, every man our own tongue wherein we were born?
A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?
9 Parthians, and Medes, and Elamites, and inhabitants of Mesopotamia, Judea, and Cappadocia, Pontus and Asia,
Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
10 Phrygia, and Pamphylia, Egypt, and the parts of Libya about Cyrene, and strangers of Rome,
V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,
11 Jews also, and proselytes, Cretes, and Arabians: we have heard them speak in our own tongues the wonderful works of God.
Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.
12 And they were all astonished, and wondered, saying one to another: What meaneth this?
I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?
13 But others mocking, said: These men are full of new wine.
Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
14 But Peter standing up with the eleven, lifted up his voice, and spoke to them: Ye men of Judea, and all you that dwell in Jerusalem, be this known to you, and with your ears receive my words.
A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.
15 For these are not drunk, as you suppose, seeing it is but the third hour of the day:
Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.
16 But this is that which was spoken of by the prophet Joel:
Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
17 And it shall come to pass, in the last days, (saith the Lord, ) I will pour out of my Spirit upon all flesh: and your sons and your daughters shall prophesy, and your young men shall see visions, and your old men shall dream dreams.
A budeť v posledních dnech, (dí Bůh, ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
18 And upon my servants indeed, and upon my handmaids will I pour out in those days of my spirit, and they shall prophesy.
A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
19 And I will shew wonders in the heaven above, and signs on the earth beneath: blood and fire, and vapour of smoke.
A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.
20 The sun shall be turned into darkness, and the moon into blood, before the great and manifest day of the Lord come.
Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.
21 And it shall come to pass, that whosoever shall call upon the name of the Lord, shall be saved.
A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
22 Ye men of Israel, hear these words: Jesus of Nazareth, a man approved of God among you, by miracles, and wonders, and signs, which God did by him, in the midst of you, as you also know:
Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,
23 This same being delivered up, by the determinate counsel and foreknowledge of God, you by the hands of wicked men have crucified and slain.
Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
24 Whom God hath raised up, having loosed the sorrows of hell, as it was impossible that he should be holden by it. (questioned)
Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.
25 For David saith concerning him: I foresaw the Lord before my face: because he is at my right hand, that I may not be moved.
Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
26 For this my heart hath been glad, and any tongue hath rejoiced: moreover my flesh also shall rest in hope.
Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
27 Because thou wilt not leave my soul in hell, nor suffer thy Holy One to see corruption. (Hadēs g86)
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. (Hadēs g86)
28 Thou hast made known to me the ways of life: thou shalt make me full of joy with thy countenance.
Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
29 Ye men, brethren, let me freely speak to you of the patriarch David; that he died, and was buried; and his sepulchre is with us to this present day.
Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
30 Whereas therefore he was a prophet, and knew that God hath sworn to him with an oath, that of the fruit of his loins one should sit upon his throne.
Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,
31 Foreseeing this, he spoke of the resurrection of Christ. For neither was he left in hell, neither did his flesh see corruption. (Hadēs g86)
To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (Hadēs g86)
32 This Jesus hath God raised again, whereof all we are witnesses.
Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.
33 Being exalted therefore by the right hand of God, and having received of the Father the promise of the Holy Ghost, he hath poured forth this which you see and hear.
Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
34 For David ascended not into heaven; but he himself said: The Lord said to my Lord, sit thou on my right hand,
Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
35 Until I make thy enemies thy footstool.
Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.
36 Therefore let all the house of Israel know most certainly, that God hath made both Lord and Christ, this same Jesus, whom you have crucified.
Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
37 Now when they had heard these things, they had compunction in their heart, and said to Peter, and to the rest of the apostles: What shall we do, men and brethren?
To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
38 But Peter said to them: Do penance, and be baptized every one of you in the name of Jesus Christ, for the remission of your sins: and you shall receive the gift of the Holy Ghost.
Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.
39 For the promise is to you, and to your children, and to all that are far off, whomsoever the Lord our God shall call.
Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
40 And with very many other words did he testify and exhort them, saying: Save yourselves from this perverse generation.
A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.
41 They therefore that received his word, were baptized; and there were added in that day about three thousand souls.
Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.
42 And they were persevering in the doctrine of the apostles, and in the communication of the breaking of bread, and in prayers.
I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
43 And fear came upon every soul: many wonders also and signs were done by the apostles in Jerusalem, and there was great fear in all.
I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.
44 And all they that believed, were together, and had all things common.
Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
45 Their possessions and goods they sold, and divided them to all, according as every one had need.
A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.
46 And continuing daily with one accord in the temple, and breaking bread from house to house, they took their meat with gladness and simplicity of heart;
A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
47 Praising God, and having favour with all the people. And the Lord increased daily together such as should be saved.
Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.
