Acts 14
1 And it came to pass in Iconium, that they entered together into the synagogue of the Jews, and so spoke that a very great multitude both of the Jews and of the Greeks did believe.
I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
2 But the unbelieving Jews stirred up and incensed the minds of the Gentiles against the brethren.
Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím.
3 A long time therefore they abode there, dealing confidently in the Lord, who gave testimony to the word of his grace, granting signs and wonders to be done by their hands.
I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
4 And the multitude of the city was divided; and some of them indeed held with the Jews, but some with the apostles.
I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly.
5 And when there was an assault made by the Gentiles and the Jews with their rulers, to use them contumeliously, and to stone them:
A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali,
6 They understanding it, fled to Lystra, and Derbe, cities of Lycaonia, and to the whole country round about,
Oni srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí,
7 and were there preaching the gospel.
A tu kázali evangelium.
8 And there sat a certain man at Lystra, impotent in his feet, a cripple from his mother’s womb, who never had walked.
Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil.
9 This same heard Paul speaking. Who looking upon him, and seeing that he had faith to be healed,
Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude,
10 Said with a loud voice: Stand upright on thy feet. And he leaped up, and walked.
Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil.
11 And when the multitudes had seen what Paul had done, they lifted up their voice in the Lycaonian tongue, saying: The gods are come down to us in the likeness of men;
Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
12 And they called Barnabas, Jupiter: but Paul, Mercury; because he was chief speaker.
I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží.
13 The priest also of Jupiter that was before the city, bringing oxen and garlands before the gate, would have offered sacrifice with the people.
Tedy kněz Jupitera, modly té, kteráž byla před městem jejich, přivedl býky a přinesl věnce před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati.
14 Which, when the apostles Barnabas and Paul had heard, rending their clothes, they leaped out among the people, crying,
To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
15 And saying: Ye men, why do ye these things? We also are mortals, men like unto you, preaching to you to be converted from these vain things, to the living God, who made the heaven, and the earth, and the sea, and all things that are in them:
A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.
16 Who in times past suffered all nations to walk in their own ways.
Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,
17 Nevertheless he left not himself without testimony, doing good from heaven, giving rains and fruitful seasons, filling our hearts with food and gladness.
Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše.
18 And speaking these things, they scarce restrained the people from sacrificing to them.
A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali.
19 Now there came thither certain Jews from Antioch, and Iconium: and persuading the multitude, and stoning Paul, drew him out of the city, thinking him to be dead.
A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel.
20 But as the disciples stood round about him, he rose up and entered into the city, and the next day he departed with Barnabas to Derbe.
A když jej obstoupili učedlníci, vstal a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben.
21 And when they had preached the gospel to that city, and had taught many, they returned again to Lystra, and to Iconium, and to Antioch:
A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie,
22 Confirming the souls of the disciples, and exhorting them to continue in the faith: and that through many tribulations we must enter into the kingdom of God.
Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího.
23 And when they had ordained to them priests in every church, and had prayed with fasting, they commended them to the Lord, in whom they believed.
A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili.
24 And passing through Pisidia, they came into Pamphylia.
A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie,
25 And having spoken the word of the Lord in Perge, they went down into Attalia:
A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do města Attalie.
26 And thence they sailed to Antioch, from whence they had been delivered to the grace of God, unto the work which they accomplished.
A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali.
27 And when they were come, and had assembled the church, they related what great things God had done with them, and how he had opened the door of faith to the Gentiles.
A když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry.
28 And they abode no small time with the disciples.
I byli tu za dlouhý čas s učedlníky.
