< Acts 11 >

1 And the apostles and brethren, who were in Judea, heard that the Gentiles also had received the word of God.
Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.
2 And when Peter was come up to Jerusalem, they that were of the circumcision contended with him,
A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,
3 Saying: Why didst thou go in to men uncircumcised, and didst eat with them?
Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
4 But Peter began and declared to them the matter in order, saying:
Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:
5 I was in the city of Joppe praying, and I saw in an ecstasy of mind a vision, a certain vessel descending, as it were a great sheet let down from heaven by four corners, and it came even unto me.
Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně.
6 Into which looking, I considered, and saw fourfooted creatures of the earth, and beasts, and creeping things, and fowls of the air:
V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.
7 And I heard also a voice saying to me: Arise, Peter; kill and eat.
Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez.
8 And I said: Not so, Lord; for nothing common or unclean hath ever entered into my mouth.
I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.
9 And the voice answered again from heaven: What God hath made clean, do not thou call common.
I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
10 And this was done three times: and all were taken up again into heaven.
A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
11 And behold, immediately there were three men come to the house wherein I was, sent to me from Caesarea.
A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.
12 And the Spirit said to me, that I should go with them, nothing doubting. And these six brethren went with me also: and we entered into the man’s house.
I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho.
13 And he told us how he had seen an angel in his house, standing, and saying to him: Send to Joppe, and call hither Simon, who is surnamed Peter,
Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr.
14 Who shall speak to thee words, whereby thou shalt be saved, and all thy house.
Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.
15 And when I had begun to speak, the Holy Ghost fell upon them, as upon us also in the beginning.
Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
16 And I remembered the word of the Lord, how that he said: John indeed baptized with water, but you shall be baptized with the Holy Ghost.
I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
17 If then God gave them the same grace, as to us also who believed in the Lord Jesus Christ; who was I, that could withstand God?
Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
18 Having heard these things, they held their peace, and glorified God, saying: God then hath also to the Gentiles given repentance unto life.
To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.
19 Now they who had been dispersed by the persecution that arose on occasion of Stephen, went about as far as Phenice and Cyprus and Antioch, speaking the word to none, but to the Jews only.
Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům.
20 But some of them were men of Cyprus and Cyrene, who, when they were entered into Antioch, spoke also to the Greeks, preaching the Lord Jesus.
A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
21 And the hand of the Lord was with them: and a great number believing, were converted to the Lord.
A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.
22 And the tidings came to the ears of the church that was at Jerusalem, touching these things: and they sent Barnabas as far as Antioch.
I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
23 Who, when he was come, and had seen the grace of God, rejoiced: and he exhorted them all with purpose of heart to continue in the Lord.
Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu.
24 For he was a good man, and full of the Holy Ghost and of faith. And a great multitude was added to the Lord.
Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu.
25 And Barnabas went to Tarsus to seek Saul: whom, when he had found, he brought to Antioch.
Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.
26 And they conversed there in the church a whole year; and they taught a great multitude, so that at Antioch the disciples were first named Christians.
I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.
27 And in these days there came prophets from Jerusalem to Antioch:
V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
28 And one of them named Agabus, rising up, signified by the Spirit, that there should be a great famine over the whole world, which came to pass under Claudius.
I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia.
29 And the disciples, every man according to his ability, purposed to send relief to the brethren who dwelt in Judea:
Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.
30 Which also they did, sending it to the ancients, by the hands of Barnabas and Saul.
Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.

< Acts 11 >