2 Corinthians 10
1 Now I Paul myself beseech you, by the mildness and modesty of Christ, who in presence indeed am lowly among you, but being absent, am bold toward you.
Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám.
2 But I beseech you, that I may not be bold when I am present, with that confidence wherewith I am thought to be bold, against some, who reckon us as if we walked according to the flesh.
Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili.
3 For though we walk in the flesh, we do not war according to the flesh.
V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme,
4 For the weapons of our warfare are not carnal, but mighty to God unto the pulling down of fortifications, destroying counsels,
Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,
5 And every height that exhalteth itself against the knowledge of God, and bringing into captivity every understanding unto the obedience of Christ;
Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,
6 And having in readiness to revenge all disobedience, when your obedience shall be fulfilled.
A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.
7 See the things that are according to outward appearance. If any man trust to himself, that he is Christ’s, let him think this again with himself, that as he is Christ’s, so are we also.
A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.
8 For if also I should boast somewhat more of our power, which the Lord hath given us unto edification, and not for your destruction, I should not be ashamed.
Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;
9 But that I may not be thought as it were to terrify you by epistles,
Abych se nezdál listy strašiti vás.
10 (For his epistles indeed, say they, are weighty and strong; but his bodily presence is weak, and his speech contemptible, )
Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.
11 Let such a one think this, that such as we are in word by epistles, when absent, such also we will be indeed when present.
Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám.
12 For we dare not match, or compare ourselves with some, that commend themselves; but we measure ourselves by ourselves, and compare ourselves with ourselves.
Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě.
13 But we will not glory beyond our measure; but according to the measure of the rule, which God hath measured to us, a measure to reach even unto you.
My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
14 For we stretch not ourselves beyond our measure, as if we reached not unto you. For we are come as far as to you in the gospel of Christ.
Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.
15 Not glorying beyond measure in other men’s labours; but having hope of your increasing faith, to be magnified in you according to our rule abundantly;
Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno,
16 Yea, unto those places that are beyond you, to preach the gospel, not to glory in another man’s rule, in those things that are made ready to our hand.
Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil.
17 But he that glorieth, let him glory in the Lord.
Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.
18 For not he who commendeth himself, is approved, but he, whom God commendeth.
Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.
