1 Peter 2
1 Wherefore laying away all malice, and all guile, and dissimulations, and envies, and all detractions,
Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2 As newborn babes, desire the rational milk without guile, that thereby you may grow unto salvation:
Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3 If so be you have tasted that the Lord is sweet.
Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4 Unto whom coming, as to a living stone, rejected indeed by men, but chosen and made honourable by God:
K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
5 Be you also as living stones built up, a spiritual house, a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.
I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6 Wherefore it is said in the scripture: Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious. And he that shall believe in him, shall not be confounded.
A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7 To you therefore that believe, he is honour: but to them that believe not, the stone which the builders rejected, the same is made the head of the corner:
Vám tedy věřícím jest poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8 And a stone of stumbling, and a rock of scandal, to them who stumble at the word, neither do believe, whereunto also they are set.
Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9 But you are a chosen generation, a kingly priesthood, a holy nation, a purchased people: that you may declare his virtues, who hath called you out of darkness into his marvellous light:
Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10 Who in time past were not a people: but are now the people of God. Who had not obtained mercy; but now have obtained mercy.
Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.
11 Dearly beloved, I beseech you as strangers and pilgrims, to refrain yourselves from carnal desires which war against the soul,
Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12 Having your conversation good among the Gentiles: that whereas they speak against you as evildoers, they may, by the good works, which they shall behold in you, glorify God in the day of visitation.
Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13 Be ye subject therefore to every human creature for God’s sake: whether it be to the king as excelling;
Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14 Or to governors as sent by him for the punishment of evildoers, and for the praise of the good:
Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.
15 For so is the will of God, that by doing well you may put to silence the ignorance of foolish men:
Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých a neumělých lidí.
16 As free, and not as making liberty a cloak for malice, but as the servants of God.
Buďtež jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17 Honour all men. Love the brotherhood. Fear God. Honour the king.
Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.
18 Servants, be subject to your masters with all fear, not only to the good and gentle, but also to the froward.
Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19 For this is thankworthy, if for conscience towards God, a man endure sorrows, suffering wrongfully.
Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20 For what glory is it, if committing sin, and being buffeted for it, you endure? But if doing well you suffer patiently; this is thankworthy before God.
Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21 For unto this are you called: because Christ also suffered for us, leaving you an example that you should follow his steps.
Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.
22 Who did no sin, neither was guile found in his mouth.
Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23 Who, when he was reviled, did not revile: when he suffered, he threatened not: but delivered himself to him that judged him unjustly.
Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.
24 Who his own self bore our sins in his body upon the tree: that we, being dead to sins, should live to justice: by whose stripes you were healed.
Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25 For you were as sheep going astray; but you are now converted to the shepherd and bishop of your souls.
Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.
