1 John 3
1 Behold what manner of charity the Father hath bestowed upon us, that we should be called, and should be the sons of God. Therefore the world knoweth not us, because it knew not him.
Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
2 Dearly beloved, we are now the sons of God; and it hath not yet appeared what we shall be. We know, that, when he shall appear, we shall be like to him: because we shall see him as he is.
Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
3 And every one that hath this hope in him, sanctifieth himself, as he also is holy.
A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
4 Whosoever committeth sin committeth also iniquity; and sin is iniquity.
Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
5 And you know that he appeared to take away our sins, and in him there is no sin.
A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
6 Whosoever abideth in him, sinneth not; and whosoever sinneth, hath not seen him, nor known him.
Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
7 Little children, let no man deceive you. He that doth justice is just, even as he is just.
Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
8 He that committeth sin is of the devil: for the devil sinneth from the beginning. For this purpose, the Son of God appeared, that he might destroy the works of the devil.
Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
9 Whosoever is born of God, committeth not sin: for his seed abideth in him, and he can not sin, because he is born of God.
Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
10 In this the children of God are manifest, and the children of the devil. Whosoever is not just, is not of God, nor he that loveth not his brother.
Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
11 For this is the declaration, which you have heard from the beginning, that you should love one another.
Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
12 Not as Cain, who was of the wicked one, and killed his brother. And wherefore did he kill him? Because his own works were wicked: and his brother’s just.
Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
13 Wonder not, brethren, if the world hate you.
Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
14 We know that we have passed from death to life, because we love the brethren. He that loveth not, abideth in death.
My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
15 Whosoever hateth his brother is a murderer. And you know that no murderer hath eternal life abiding in himself. (aiōnios g166)
Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
16 In this we have known the charity of God, because he hath laid down his life for us: and we ought to lay down our lives for the brethren.
Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
17 He that hath the substance of this world, and shall see his brother in need, and shall shut up his bowels from him: how doth the charity of God abide in him?
Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
18 My little children, let us not love in word, nor in tongue, but in deed, and in truth.
Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
19 In this we know that we are of the truth: and in his sight shall persuade our hearts.
A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
20 For if our heart reprehend us, God is greater than our heart, and knoweth all things.
Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
21 Dearly beloved, if our heart do not reprehend us, we have confidence towards God:
Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
22 And whatsoever we shall ask, we shall receive of him: because we keep his commandments, and do those things which are pleasing in his sight.
A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
23 And this is his commandment, that we should believe in the name of his Son Jesus Christ: and love one another, as he hath given commandment unto us.
A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
24 And he that keepeth his commandments, abideth in him, and he in him. And in this we know that he abideth in us, by the Spirit which he hath given us.
Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
