1 Corinthians 11
1 Be ye followers of me, as I also am of Christ.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Now I praise you, brethren, that in all things you are mindful of me: and keep my ordinances as I have delivered them to you.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3 But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Every man praying or prophesying with his head covered, disgraceth his head.
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 But every woman praying or prophesying with her head not covered, disgraceth her head: for it is all one as if she were shaven.
Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 For if a woman be not covered, let her be shorn. But if it be a shame to a woman to be shorn or made bald, let her cover her head.
Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 The man indeed ought not to cover his head, because he is the image and glory of God; but the woman is the glory of the man.
Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8 For the man is not of the woman, but the woman of the man.
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 For the man was not created for the woman, but the woman for the man.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 Therefore ought the woman to have a power over her head, because of the angels.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 But yet neither is the man without the woman, nor the woman without the man, in the Lord.
Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12 For as the woman is of the man, so also is the man by the woman: but all things of God.
Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 You yourselves judge: doth it become a woman, to pray unto God uncovered?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14 Doth not even nature itself teach you, that a man indeed, if he nourish his hair, it is a shame unto him?
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 But if a woman nourish her hair, it is a glory to her; for her hair is given to her for a covering.
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16 But if any man seem to be contentious, we have no such custom, nor the church of God.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 Now this I ordain: not praising you, that you come together not for the better, but for the worse.
Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 For first of all I hear that when you come together in the church, there are schisms among you; and in part I believe it.
Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 For there must be also heresies: that they also, who are approved, may be made manifest among you.
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20 When you come therefore together into one place, it is not now to eat the Lord’s supper.
A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21 For every one taketh before his own supper to eat. And one indeed is hungry and another is drunk.
Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 What, have you not houses to eat and to drink in? Or despise ye the church of God; and put them to shame that have not? What shall I say to you? Do I praise you? In this I praise you not.
A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23 For I have received of the Lord that which also I delivered unto you, that the Lord Jesus, the same night in which he was betrayed, took bread.
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 And giving thanks, broke, and said: Take ye, and eat: this is my body, which shall be delivered for you: this do for the commemoration of me.
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 In like manner also the chalice, after he had supped, saying: This chalice is the new testament in my blood: this do ye, as often as you shall drink, for the commemoration of me.
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 For as often as you shall eat this bread, and drink the chalice, you shall shew the death of the Lord, until he come.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27 Therefore whosoever shall eat this bread, or drink the chalice of the Lord unworthily, shall be guilty of the body and of the blood of the Lord.
A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 But let a man prove himself: and so let him eat of that bread, and drink of the chalice.
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh judgment to himself, not discerning the body of the Lord.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 Therefore are there many infirm and weak among you, and many sleep.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 But if we would judge ourselves, we should not be judged.
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 But whilst we are judged, we are chastised by the Lord, that we be not condemned with this world.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33 Wherefore, my brethren, when you come together to eat, wait for one another.
A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34 If any man be hungry, let him eat at home; that you come not together unto judgment. And the rest I will set in order, when I come.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
