1 Corinthians 10
1 For I would not have you ignorant, brethren, that our fathers were all under the cloud, and all passed through the sea.
Jenom si, bratři, připomeňme židovské dějiny! Boží oblak se rozprostíral nad všemi našimi předky, když odcházeli z Egypta,
2 And all in Moses were baptized, in the cloud, and in the sea:
a všichni společně s Mojžíšem prošli mořem, v němž pohřbili svoji otrockou minulost.
3 And did all eat the same spiritual food,
Všem bylo duchovní potravou stejné slovo od Boha
4 And all drank the same spiritual drink; (and they drank of the spiritual rock that followed them, and the rock was Christ.)
a sílu čerpali všichni z téhož duchovního pramene, který je stále doprovázel – a to byl Kristus.
5 But with most of them God was not well pleased: for they were overthrown in the desert.
A přesto se většina z nich svým jednáním Bohu znelíbila a našla svůj hrob na poušti.
6 Now these things were done in a figure of us, that we should not covet evil things as they also coveted.
Nechť se nám stanou výstražným příladem.
7 Neither become ye idolaters, as some of them, as it is written: The people sat down to eat and drink, and rose up to play.
Opusťte své modly, pohlavní nepřístojnosti a jiné neřády, abyste nedopadli jako oni: za jediný den jich pomřelo třiadvacet tisíc.
8 Neither let us commit fornication, as some of them committed fornication, and there fell in one day three and twenty thousand.
9 Neither let us tempt Christ: as some of them tempted, and perished by the serpents.
Nesvádějte lidské špatnosti na Boha,
10 Neither do you murmur: as some of them murmured, and were destroyed by the destroyer.
neprovokujte ho, jako to dělali někteří z nich; a přivolali na sebe jedovaté hady a smrt.
11 Now all these things happened to them in figure: and they are written for our correction, upon whom the ends of the world are come. (aiōn g165)
Vezměme si z toho ponaučení, mnoho času nám už nezbývá. (aiōn g165)
12 Wherefore he that thinketh himself to stand, let him take heed lest he fall.
Mějte se na pozoru – nejblíže pádu je ten, kdo si je sám sebou příliš jist.
13 Let no temptation take hold on you, but such as is human. And God is faithful, who will not suffer you to be tempted above that which you are able: but will make also with temptation issue, that you may be able to bear it.
Až dosud vás nepotkalo nic, co by člověk nedokázal unést. Bůh vaši víru nezklame ani v dalších zkouškách: pokud je dopustí, dá vám i sílu vydržet a překonat je.
14 Wherefore, my dearly beloved, fly from the service of idols.
Proto, moji drazí, co nejdál od modloslužby! Mluvím s vámi jako s rozumnými lidmi. Řekněte sami: neznamená snad kalich, který si vzájemně podáváme, že nás spojuje Kristova krev? A co jiného vyznáváme při lámání chleba než to, že jsme součástí Kristovou?
15 I speak as to wise men: judge ye yourselves what I say.
16 The chalice of benediction, which we bless, is it not the communion of the blood of Christ? And the bread, which we break, is it not the partaking of the body of the Lord?
17 For we, being many, are one bread, one body, all that partake of one bread.
Jako všechny ty kousky pocházejí z jednoho chleba, tak i my – ať je nás sebevíc – jsme tím jedním chlebem navzájem spojeni.
18 Behold Israel according to the flesh: are not they, that eat of the sacrifices, partakers of the altar?
Podívejte se na rodilé židy: tím, že jedí maso obětované na oltáři, hlásí se i oni k Bohu, kterému ten oltář patří. A stejný význam má pro pohany zase jejich pohanský oltář.
19 What then? Do I say, that what is offered in sacrifice to idols, is any thing? Or, that the idol is any thing?
Tím ovšem neříkám, že modla je snad bohem a že maso obětované modle je něco víc než obyčejné maso; samy o sobě ty věci neznamenají nic.
20 But the things which the heathens sacrifice, they sacrifice to devils, and not to God. And I would not that you should be made partakers with devils.
Ale tím obřadem vzývají pohané démony místo Boha, a proto nechci, abyste se něčeho takového zúčastňovali.
21 You cannot drink the chalice of the Lord, and the chalice of devils: you cannot be partakers of the table of the Lord, and of the table of devils.
Nemůžete se přece současně hlásit k Bohu i ke zlým mocnostem.
22 Do we provoke the Lord to jealousy? Are we stronger than he? All things are lawful for me, but all things are not expedient.
Nebo jsme snad tak silní, že si nemusíme nic dělat z Božího hněvu?
23 All things are lawful for me, but all things do not edify.
Ano, křesťanu je všechno dovoleno, ale ne všechno je prospěšné. Vše je mi dovoleno, ale ne vše slouží k dobru také ostatním.
24 Let no man seek his own, but that which is another’s.
Nesmíme si hledět jen svého vlastního zájmu, nýbrž především musíme dbát toho, co je dobré pro druhé.
25 Whatsoever is sold in the shambles, eat; asking no question for conscience’ sake.
Tedy: co se prodává v obchodech, to jezte klidně a nelamte si hlavu původem jídla.
26 The earth is the Lord’s, and the fulness thereof.
Země i se vším, co je na ní, patří přece Bohu.
27 If any of them that believe not, invite you, and you will be willing to go; eat of any thing that is set before you, asking no question for conscience’ sake.
Také na návštěvách jezte s klidným svědomím všechno, co vám hostitel předloží.
28 But if any man say: This has been sacrificed to idols, do not eat of it for his sake that told it, and for conscience’ sake.
Když vás však někdo upozorní, že to či ono jídlo leželo předtím na pohanském oltáři, nejezte to, abyste se nešetrně nedotkli jeho svědomí. Jakže – moje svoboda má být omezována cizím svědomím?
29 Conscience, I say, not thy own, but the other’s. For why is my liberty judged by another man’s conscience?
30 If I partake with thanksgiving, why am I evil spoken of, for that for which I give thanks?
Což mě může někdo odsuzovat za to, co vděčně přijímám z Boží ruky?
31 Therefore, whether you eat or drink, or whatsoever else you do, do all to the glory of God.
Milí bratři! Všechno, co děláme – ať už jde o jídlo nebo o pití či cokoliv jiného, všechno má sloužit k Boží oslavě.
32 Be without offence to the Jews, and to the Gentiles, and to the church of God:
Nebuďte tedy kamenem úrazu ani židům, ani nevěrcům, ani křesťanům.
33 As I also in all things please all men, not seeking that which is profitable to myself, but to many, that may be saved.
I já se vždycky snažím vyjít každému vstříc a neohlížím se na sebe, nýbrž na dobro těch druhých, aby jich bylo zachráněno co nejvíc. Tak mě tomu učí Kristus, dělejte to tak i vy.
