Romans 6
1 What then shall we say? Should we continue in sin that grace may abound?
Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
2 Far be the thought. We who have died to sin, how shall we still live in it?
Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
3 Are you ignorant that we, as many as have been baptised unto Christ Jesus, have been baptised unto his death?
Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
4 We have been buried therefore with him by baptism unto death, in order that, even as Christ has been raised up from among [the] dead by the glory of the Father, so we also should walk in newness of life.
Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
5 For if we are become identified with [him] in the likeness of his death, so also we shall be of [his] resurrection;
Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,
6 knowing this, that our old man has been crucified with [him], that the body of sin might be annulled, that we should no longer serve sin.
To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
7 For he that has died is justified from sin.
Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
8 Now if we have died with Christ, we believe that we shall also live with him,
Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
9 knowing that Christ having been raised up from among [the] dead dies no more: death has dominion over him no more.
Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
10 For in that he has died, he has died to sin once for all; but in that he lives, he lives to God.
Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
11 So also ye, reckon yourselves dead to sin and alive to God in Christ Jesus.
Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
12 Let not sin therefore reign in your mortal body to obey its lusts.
Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
13 Neither yield your members instruments of unrighteousness to sin, but yield yourselves to God as alive from among [the] dead, and your members instruments of righteousness to God.
Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
14 For sin shall not have dominion over you, for ye are not under law but under grace.
Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
15 What then? should we sin because we are not under law but under grace? Far be the thought.
Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
16 Know ye not that to whom ye yield yourselves bondmen for obedience, ye are bondmen to him whom ye obey, whether of sin unto death, or of obedience unto righteousness?
Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
17 But thanks [be] to God, that ye were bondmen of sin, but have obeyed from the heart the form of teaching into which ye were instructed.
Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
18 Now, having got your freedom from sin, ye have become bondmen to righteousness.
Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
19 I speak humanly on account of the weakness of your flesh. For even as ye have yielded your members in bondage to uncleanness and to lawlessness unto lawlessness, so now yield your members in bondage to righteousness unto holiness.
Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.
20 For when ye were bondmen of sin ye were free from righteousness.
Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
21 What fruit therefore had ye then in the things of which ye are now ashamed? for the end of them [is] death.
Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
