Romans 15
1 But we ought, we that are strong, to bear the infirmities of the weak, and not to please ourselves.
Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.
2 Let each one of us please his neighbour with a view to what is good, to edification.
A protož jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.
3 For the Christ also did not please himself; but according as it is written, The reproaches of them that reproach thee have fallen upon me.
Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla na mne.
4 For as many things as have been written before have been written for our instruction, that through endurance and through encouragement of the scriptures we might have hope.
Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze snášelivost a potěšení písem naději měli.
5 Now the God of endurance and of encouragement give to you to be like-minded one toward another, according to Christ Jesus;
Bůh pak snášelivosti a potěšení dejž vám býti jednomyslnými vespolek podlé Jezukrista,
6 that ye may with one accord, with one mouth, glorify the God and Father of our Lord Jesus Christ.
Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.
7 Wherefore receive ye one another, according as the Christ also has received you to [the] glory of God.
Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.
8 For I say that Jesus Christ became a minister of [the] circumcision for [the] truth of God, to confirm the promises of the fathers;
Neboť pravím, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrdil slibů otcům,
9 and that the nations should glorify God for mercy; according as it is written, For this cause I will confess to thee among [the] nations, and will sing to thy name.
A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.
10 And again he says, Rejoice, nations, with his people.
A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.
11 And again, Praise the Lord, all [ye] nations, and let all the peoples laud him.
A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.
12 And again, Esaias says, There shall be the root of Jesse, and one that arises, to rule over [the] nations: in him shall [the] nations hope.
A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a v tom, kterýž povstane, aby panoval nad pohany, pohané doufati budou.
13 Now the God of hope fill you with all joy and peace in believing, so that ye should abound in hope by [the] power of [the] Holy Spirit.
Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
14 But I am persuaded, my brethren, I myself also, concerning you, that yourselves also are full of goodness, filled with all knowledge, able also to admonish one another.
Jist jsem zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, tak že se i napomínati můžete vespolek.
15 But I have written to you the more boldly, [brethren, ] in part, as putting you in mind, because of the grace given to me by God,
A však psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako napomínaje vás, podlé milosti, kteráž jest mi dána od Boha,
16 for me to be minister of Christ Jesus to the nations, carrying on as a sacrificial service the [message of] glad tidings of God, in order that the offering up of the nations might be acceptable, sanctified by [the] Holy Spirit.
K tomu abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze ducha svatého.
17 I have therefore [whereof to] boast in Christ Jesus in the things which pertain to God.
Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech.
18 For I will not dare to speak anything of the things which Christ has not wrought by me, for [the] obedience of [the] nations, by word and deed,
Neboť bych nesměl mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, ku poslušenství pohanů, slovem i skutkem,
19 in [the] power of signs and wonders, in [the] power of [the] Spirit of God; so that I, from Jerusalem, and in a circuit round to Illyricum, have fully preached the glad tidings of the Christ;
V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, tak že jsem od Jeruzaléma vůkol až k Illyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,
20 and so aiming to announce the glad tidings, not where Christ has been named, that I might not build upon another's foundation;
A to tak byv žádostiv kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl,
21 but according as it is written, To whom there was nothing told concerning him, they shall see; and they that have not heard shall understand.
Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, kteříž neslýchali, srozumějí.
22 Wherefore also I have been often hindered from coming to you.
A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám.
23 But now, having no longer place in these regions, and having great desire to come to you these many years,
Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách, a žádost maje přijíti k vám od mnoha let,
24 whenever I should go to Spain; (for I hope to see you as I go through, and by you to be set forward thither, if first I shall have been in part filled with your company; )
Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, a však až bych prvé u vás poněkud pobyl.
25 but now I go to Jerusalem, ministering to the saints;
Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.
26 for Macedonia and Achaia have been well pleased to make a certain contribution for the poor of the saints who [are] in Jerusalem.
Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby zbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě.
27 They have been well pleased indeed, and they are their debtors; for if the nations have participated in their spiritual things, they ought also in fleshly to minister to them.
Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovním věcem jejich obcovali pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými.
28 Having finished this therefore, and having sealed to them this fruit, I will set off by you into Spain.
A protož když to vykonám, a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie.
29 But I know that, coming to you, I shall come in [the] fulness of [the] blessing of Christ.
A vímť, že když přijdu k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu.
30 But I beseech you, brethren, by our Lord Jesus Christ, and by the love of the Spirit, that ye strive together with me in prayers for me to God;
Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,
31 that I may be saved from those that do not believe in Judaea; and that my ministry which [I have] for Jerusalem may be acceptable to the saints;
Abych vysvobozen byl od protivníků v Judstvu, a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě,
32 in order that I may come to you in joy by God's will, and that I may be refreshed with you.
Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul.
33 And the God of peace be with you all. Amen.
Bůh pak pokoje se všemi vámi. Amen.
