< Psalms 78 >
1 An instruction. Of Asaph. Give ear, O my people, to my law; incline your ears to the words of my mouth.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 I will open my mouth in a parable; I will utter riddles from of old,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 Which we have heard and known, and our fathers have told us:
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 We will not hide [them] from their sons, shewing forth to the generation to come the praises of Jehovah, and his strength, and his marvellous works which he hath done.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 For he established a testimony in Jacob, and appointed a law in Israel, which he commanded our fathers, that they should make them known to their children;
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 That the generation to come might know [them], the children that should be born; that they might rise up and tell [them] to their children,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 And that they might set their hope in God, and not forget the works of God, but observe his commandments;
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 And might not be as their fathers, a stubborn and rebellious generation, a generation that prepared not their heart, and whose spirit was not stedfast with God.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 The sons of Ephraim, armed bowmen, turned back in the day of battle.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 They kept not the covenant of God, and refused to walk in his law;
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 And forgot his doings, and his marvellous works which he had shewn them.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 In the sight of their fathers had he done wonders, in the land of Egypt, the field of Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 He clave the sea, and caused them to pass through; and made the waters to stand as a heap;
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 And he led them with a cloud in the daytime, and all the night with the light of fire.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 He clave rocks in the wilderness, and gave [them] drink as out of the depths, abundantly;
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 And he brought streams out of the rock, and caused waters to run down like rivers.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Yet they still went on sinning against him, provoking the Most High in the desert;
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 And they tempted God in their heart, by asking meat for their lust;
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 And they spoke against God: they said, Is God able to prepare a table in the wilderness?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Behold, he smote the rock, and waters gushed out, and streams overflowed; is he able to give bread also, or provide flesh for his people?
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Therefore Jehovah heard, and was wroth; and fire was kindled against Jacob, and anger also went up against Israel:
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 Because they believed not in God, and confided not in his salvation;
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Though he had commanded the clouds from above, and had opened the doors of the heavens,
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 And had rained down manna upon them to eat, and had given them the corn of the heavens.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Man did eat the bread of the mighty; he sent them provision to the full.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 He caused the east wind to rise in the heavens, and by his strength he brought the south wind;
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 And he rained flesh upon them as dust, and feathered fowl as the sand of the seas,
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 And he let it fall in the midst of their camp, round about their habitations:
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 And they did eat, and were well filled; for that they lusted after, he brought to them.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 They were not alienated from their lust, their meat was yet in their mouths,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 When the anger of God went up against them; and he slew the fattest of them, and smote down the chosen men of Israel.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 For all this, they sinned still, and believed not in his marvellous works;
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 And he consumed their days in vanity, and their years in terror.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 When he slew them, then they sought him, and returned and sought early after God;
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 And they remembered that God was their rock, and God, the Most High, their redeemer.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 But they flattered him with their mouth, and lied unto him with their tongue;
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 For their heart was not firm toward him, neither were they stedfast in his covenant.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 But he was merciful: he forgave the iniquity, and destroyed [them] not; but many a time turned he his anger away, and did not stir up all his fury:
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 And he remembered that they were flesh, a breath that passeth away and cometh not again.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 How oft did they provoke him in the wilderness, and grieve him in the desert!
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 And they turned again and tempted God, and grieved the Holy One of Israel.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 They remembered not his hand, the day when he delivered them from the oppressor,
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 How he set his signs in Egypt, and his miracles in the field of Zoan;
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 And turned their rivers into blood, and their streams, that they could not drink;
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 He sent dog-flies among them, which devoured them, and frogs, which destroyed them;
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 And he gave their increase unto the caterpillar, and their labour unto the locust;
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 He killed their vines with hail, and their sycamore trees with hail-stones;
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 And he delivered up their cattle to the hail, and their flocks to thunderbolts.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 He cast upon them the fierceness of his anger, wrath, and indignation, and distress, — a mission of angels of woes.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 He made a way for his anger; he spared not their soul from death, but gave their life over to the pestilence;
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 And he smote all the firstborn in Egypt, the first-fruits of their vigour in the tents of Ham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 And he made his own people to go forth like sheep, and guided them in the wilderness like a flock;
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 And he led them safely, so that they were without fear; and the sea covered their enemies.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 And he brought them to his holy border, this mountain, which his right hand purchased;
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 And he drove out the nations before them, and allotted them for an inheritance by line, and made the tribes of Israel to dwell in their tents.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 But they tempted and provoked God, the Most High, and kept not his testimonies,
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 And they drew back and dealt treacherously like their fathers: they turned like a deceitful bow.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 And they provoked him to anger with their high places, and moved him to jealousy with their graven images.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 God heard, and was wroth, and greatly abhorred Israel:
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 And he forsook the tabernacle at Shiloh, the tent where he had dwelt among men,
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 And gave his strength into captivity, and his glory into the hand of the oppressor;
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 And delivered up his people unto the sword, and was very wroth with his inheritance:
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 The fire consumed their young men, and their maidens were not praised in [nuptial] song;
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Their priests fell by the sword, and their widows made no lamentation.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Then the Lord awoke as one out of sleep, like a mighty man that shouteth aloud by reason of wine;
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 And he smote his adversaries in the hinder part, and put them to everlasting reproach.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 And he rejected the tent of Joseph, and chose not the tribe of Ephraim,
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 But chose the tribe of Judah, the mount Zion which he loved;
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 And he built his sanctuary like the heights, like the earth which he hath founded for ever.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 And he chose David his servant, and took him from the sheepfolds:
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 From following the suckling-ewes, he brought him to feed Jacob his people, and Israel his inheritance.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 And he fed them according to the integrity of his heart, and led them by the skilfulness of his hands.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.