Psalms 74
1 An instruction: of Asaph. Why, O God, hast thou cast off for ever? [why] doth thine anger smoke against the sheep of thy pasture?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Remember thine assembly, which thou hast purchased of old, which thou hast redeemed [to be] the portion of thine inheritance, this mount Zion, wherein thou hast dwelt.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Lift up thy steps unto the perpetual desolations: everything in the sanctuary hath the enemy destroyed.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Thine adversaries roar in the midst of thy place of assembly; they set up their signs [for] signs.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 [A man] was known as he could lift up axes in the thicket of trees;
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 And now they break down its carved work altogether, with hatchets and hammers.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 They have set on fire thy sanctuary, they have profaned the habitation of thy name to the ground.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 They said in their heart, Let us destroy them together: they have burned up all God's places of assembly in the land.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 We see not our signs; there is no more any prophet, neither is there among us any that knoweth how long.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 How long, O God, shall the adversary reproach? Shall the enemy contemn thy name for ever?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Why withdrawest thou thy hand, and thy right hand? [pluck it] out of thy bosom: consume [them].
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 But God is my king of old, accomplishing deliverances in the midst of the earth.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Thou didst divide the sea by thy strength; thou didst break the heads of the monsters on the waters:
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Thou didst break in pieces the heads of leviathan, thou gavest him to be meat to those that people the desert.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Thou didst cleave fountain and torrent, thou driedst up ever-flowing rivers.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 The day is thine, the night also is thine; thou hast prepared the moon and the sun:
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Thou hast set all the borders of the earth; summer and winter — thou didst form them.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Remember this, that an enemy hath reproached Jehovah, and a foolish people have contemned thy name.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Give not up the soul of thy turtle-dove unto the wild beast; forget not the troop of thine afflicted for ever.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Have respect unto the covenant; for the dark places of the earth are full of the dwellings of violence.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Oh let not the oppressed one return ashamed; let the afflicted and needy praise thy name.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Rise up, O God, plead thine own cause: remember how the foolish man reproacheth thee all the day;
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Forget not the voice of thine adversaries: the tumult of those that rise up against thee ascendeth continually.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
