< Psalms 50 >
1 A Psalm. Of Asaph. God, Elohim-Jehovah, hath spoken, and called the earth from the rising of the sun unto the going down thereof.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined forth.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Our God will come, and will not keep silence: fire shall devour before him, and it shall be very tempestuous round about him.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 He will call to the heavens from above, and to the earth, that he may judge his people:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 Gather unto me my godly ones, those that have made a covenant with me by sacrifice!
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 And the heavens shall declare his righteousness; for God executeth judgment himself. (Selah)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 Hear, my people, and I will speak; O Israel, and I will testify unto thee: I am God, thy God.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 I will not reprove thee for thy sacrifices, or thy burnt-offerings, continually before me;
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 I will take no bullock out of thy house, [nor] he-goats out of thy folds:
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 For every beast of the forest is mine, the cattle upon a thousand hills;
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 I know all the fowl of the mountains, and the roaming creatures of the field are mine:
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 If I were hungry, I would not tell thee; for the world is mine, and the fulness thereof.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Should I eat the flesh of bulls, and drink the blood of goats?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Offer unto God thanksgiving, and perform thy vows unto the Most High;
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 And call upon me in the day of trouble; I will deliver thee, and thou shalt glorify me.
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 But unto the wicked God saith, What hast thou to do to declare my statutes, or that thou shouldest take my covenant into thy mouth,
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Seeing thou hast hated correction and hast cast my words behind thee?
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 When thou sawest a thief, thou didst take pleasure in him, and thy portion was with adulterers;
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Thou lettest thy mouth loose to evil, and thy tongue frameth deceit;
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Thou sittest [and] speakest against thy brother, thou revilest thine own mother's son:
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 These [things] hast thou done, and I kept silence; thou thoughtest that I was altogether as thyself: [but] I will reprove thee, and set [them] in order before thine eyes.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Now consider this, ye that forget God, lest I tear in pieces, and there be no deliverer.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Whoso offereth praise glorifieth me; and to him that ordereth [his] way will I shew the salvation of God.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.