Psalms 22
1 To the chief Musician. Upon Aijeleth-Shahar. A Psalm of David. My God, my God, why hast thou forsaken me? [why art thou] far from my salvation, from the words of my groaning?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 My God, I cry by day, and thou answerest not; and by night, and there is no rest for me:
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 And thou art holy, thou that dwellest amid the praises of Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 Our fathers confided in thee: they confided, and thou didst deliver them.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 They cried unto thee, and were delivered; they confided in thee, and were not confounded.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But I am a worm, and no man; a reproach of men, and the despised of the people.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 All they that see me laugh me to scorn; they shoot out the lip, they shake the head, [saying: ]
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 Commit it to Jehovah — let him rescue him; let him deliver him, because he delighteth in him!
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 But thou art he that took me out of the womb; thou didst make me trust, upon my mother's breasts.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 I was cast upon thee from the womb; thou art my God from my mother's belly.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Be not far from me, for trouble is near; for there is none to help.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Many bulls have encompassed me; Bashan's strong ones have beset me round.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 They gape upon me with their mouth, [as] a ravening and a roaring lion.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I am poured out like water, and all my bones are out of joint: my heart is become like wax; it is melted in the midst of my bowels.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 My strength is dried up like a potsherd, and my tongue cleaveth to my palate; and thou hast laid me in the dust of death.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 For dogs have encompassed me; an assembly of evil-doers have surrounded me: they pierced my hands and my feet.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 I may count all my bones. They look, they stare upon me;
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 They part my garments among them, and cast lots upon my vesture.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But thou, Jehovah, be not far [from me]; O my strength, haste thee to help me.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Deliver my soul from the sword; my only one from the power of the dog;
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Save me from the lion's mouth. Yea, from the horns of the buffaloes hast thou answered me.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I will declare thy name unto my brethren, in the midst of the congregation will I praise thee.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Ye that fear Jehovah, praise him; all ye the seed of Jacob, glorify him; and revere him, all ye the seed of Israel.
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 For he hath not despised nor abhorred the affliction of the afflicted; neither hath he hid his face from him: but when he cried unto him, he heard.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 My praise is from thee, in the great congregation; I will pay my vows before them that fear him.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 The meek shall eat and be satisfied; they shall praise Jehovah that seek him: your heart shall live for ever.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 All the ends of the earth shall remember and turn unto Jehovah, and all the families of the nations shall worship before thee:
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For the kingdom is Jehovah's, and he ruleth among the nations.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 All the fat ones of the earth shall eat and worship; all they that go down to the dust shall bow before him, and he that cannot keep alive his own soul.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 A seed shall serve him; it shall be accounted to the Lord for a generation.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 They shall come, and shall declare his righteousness unto a people that shall be born, that he hath done [it].
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
