Psalms 2
1 Why are the nations in tumultuous agitation, and [why] do the peoples meditate a vain thing?
Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
2 The kings of the earth set themselves, and the princes plot together, against Jehovah and against his anointed:
Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
3 Let us break their bonds asunder, and cast away their cords from us!
Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
4 He that dwelleth in the heavens shall laugh, the Lord shall have them in derision.
Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
5 Then will he speak to them in his anger, and in his fierce displeasure will he terrify them:
Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
6 And I have anointed my king upon Zion, the hill of my holiness.
Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
7 I will declare the decree: Jehovah hath said unto me, Thou art my Son; I this day have begotten thee.
Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
8 Ask of me, and I will give thee nations for an inheritance, and for thy possession the ends of the earth:
Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
9 Thou shalt break them with a sceptre of iron, as a potter's vessel thou shalt dash them in pieces.
Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
10 And now, O kings, be ye wise, be admonished, ye judges of the earth.
A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
11 Serve Jehovah with fear, and rejoice with trembling.
Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
12 Kiss the Son, lest he be angry, and ye perish in the way, though his anger burn but a little. Blessed are all who have their trust in him.
Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
