Psalms 144
1 [A Psalm] of David. Blessed be Jehovah my rock, who teacheth my hands to war, my fingers to fight;
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 My mercy and my fortress, my high tower and my deliverer, my shield and he in whom I trust, who subdueth my people under me!
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Jehovah, what is man, that thou takest knowledge of him, the son of man, that thou takest thought of him?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 Man is like to vanity; his days are as a shadow that passeth away.
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Jehovah, bow thy heavens, and come down; touch the mountains, that they smoke;
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Cast forth lightnings, and scatter them; send forth thine arrows, and discomfit them:
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Stretch out thy hands from above; rescue me, and deliver me out of great waters, from the hand of aliens,
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 Whose mouth speaketh vanity, and their right hand is a right hand of falsehood.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 O God, I will sing a new song unto thee; with the ten-stringed lute will I sing psalms unto thee:
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Who givest salvation unto kings; who rescuest David thy servant from the hurtful sword.
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Rescue me, and deliver me from the hand of aliens, whose mouth speaketh vanity, and their right hand is a right hand of falsehood.
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 That our sons may be as plants grown up in their youth; our daughters as corner-columns, sculptured after the fashion of a palace:
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 Our granaries full, affording all manner of store; our sheep bringing forth thousands, ten thousands in our pastures;
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 Our kine laden [with young]; no breaking in and no going forth, and no outcry in our streets.
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 Blessed the people that is in such a case! Blessed the people whose God is Jehovah!
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
