Psalms 12

1 To the chief Musician. Upon Sheminith. A Psalm of David. Save, Jehovah, for the godly man is gone; for the faithful have failed from among the children of men.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 They speak falsehood every one with his neighbour: [with] flattering lip, with a double heart, do they speak.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 Jehovah will cut off all flattering lips, the tongue that speaketh proud things,

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 Who have said, With our tongue will we prevail, our lips are our own: who [is] lord over us?

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 Because of the oppression of the afflicted, because of the sighing of the needy, now will I arise, saith Jehovah, I will set [him] in safety, at whom they puff.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 The words of Jehovah are pure words, silver tried in the furnace of earth, purified seven times.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 Thou, Jehovah, wilt keep them, thou wilt preserve them from this generation for ever.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 The wicked walk about on every side, when vileness is exalted among the children of men.

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.