Psalms 106
1 Hallelujah! Give ye thanks unto Jehovah; for he is good; for his loving-kindness [endureth] for ever.
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Who can utter the mighty acts of Jehovah? [who] can shew forth all his praise?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Blessed are they that keep justice, [and] he that doeth righteousness at all times.
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Remember me, O Jehovah, with [thy] favour toward thy people; visit me with thy salvation:
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 That I may see the prosperity of thy chosen ones, that I may rejoice in the joy of thy nation, that I may glory with thine inheritance.
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 We have sinned with our fathers, we have committed iniquity, we have done wickedly.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Our fathers in Egypt considered not thy wondrous works; they remembered not the multitude of thy loving-kindnesses; but they rebelled at the sea, at the Red Sea.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Yet he saved them for his name's sake, that he might make known his might.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 And he rebuked the Red Sea, and it dried up; and he led them through the deeps as through a wilderness.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 And he saved them from the hand of him that hated [them], and redeemed them from the hand of the enemy.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 And the waters covered their oppressors: there was not one of them left.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Then believed they his words; they sang his praise.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 They soon forgot his works; they waited not for his counsel:
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 And they lusted exceedingly in the wilderness, and tempted God in the desert.
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 Then he gave them their request, but sent leanness into their soul.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 And they envied Moses in the camp, [and] Aaron, the saint of Jehovah.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 The earth opened and swallowed up Dathan, and covered the company of Abiram;
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 And fire was kindled in their company; a flame burned up the wicked.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 They made a calf in Horeb, and did homage to a molten image;
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 And they changed their glory into the similitude of an ox that eateth grass.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 They forgot God their Saviour, who had done great things in Egypt,
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 Wondrous works in the land of Ham, terrible things by the Red Sea.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 And he said that he would destroy them, had not Moses, his chosen, stood before him in the breach, to turn away his fury, lest he should destroy [them].
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 And they despised the pleasant land; they believed not his word,
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 But murmured in their tents: they hearkened not unto the voice of Jehovah.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 And he lifted up his hand to them, that he would make them fall in the wilderness;
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 And that he would make their seed fall among the nations, and disperse them through the countries.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 And they joined themselves unto Baal-Peor, and ate the sacrifices of the dead;
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 And they provoked [him] to anger with their doings; and a plague broke out among them.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Then stood up Phinehas and executed judgment, and the plague was stayed;
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 And that was reckoned unto him for righteousness, from generation to generation, for evermore.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 And they moved him to wrath at the waters of Meribah, and it went ill with Moses on their account;
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 For they provoked his spirit, so that he spoke unadvisedly with his lips.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 They did not destroy the peoples, as Jehovah commanded them;
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 But they mingled with the nations, and learned their works;
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 And they served their idols; and they were a snare unto them:
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 And they sacrificed their sons and their daughters unto demons,
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 And shed innocent blood, the blood of their sons and of their daughters, whom they sacrificed unto the idols of Canaan; and the land was polluted with blood.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 And they were defiled with their works, and went a-whoring in their doings.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 Then was the anger of Jehovah kindled against his people, and he abhorred his inheritance;
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 And he gave them into the hand of the nations; and they that hated them ruled over them:
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 And their enemies oppressed them, and they were brought into subjection under their hand.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Often did he deliver them; but as for them they provoked [him] by their counsel, and they were brought low by their iniquity.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 But he regarded their distress, when he heard their cry;
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 And he remembered for them his covenant, and repented according to the multitude of his loving-kindnesses;
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 And he caused them to find compassion of all those that had carried them captives.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Save us, Jehovah our God, and gather us from among the nations, to give thanks unto thy holy name, [and] to triumph in thy praise.
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Blessed be Jehovah the God of Israel, from eternity and to eternity! And let all the people say, Amen! Hallelujah!
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
