Proverbs 23
1 When thou sittest to eat with a ruler, consider well who is before thee;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 and put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his dainties; for they are deceitful food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Weary not thyself to become rich; cease from thine own intelligence:
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 wilt thou set thine eyes upon it, it is gone; for indeed it maketh itself wings and it flieth away as an eagle towards the heavens.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat thou not the food of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainties.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he thinketh in his soul, so is he. Eat and drink! will he say unto thee; but his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Thy morsel which thou hast eaten must thou vomit up, and thou wilt have wasted thy sweet words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the ears of a foolish [man], for he will despise the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not the ancient landmark; and enter not into the fields of the fatherless:
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 for their redeemer is mighty; he will plead their cause against thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thy heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from the child; for [if] thou beatest him with the rod, he shall not die:
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy heart be wise, my heart shall rejoice, even mine;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 and my reins shall exult, when thy lips speak right things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart envy sinners, but [be thou] in the fear of Jehovah all the day;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 for surely there is a result, and thine expectation shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Thou, my son, hear and be wise, and direct thy heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not among winebibbers, among riotous eaters of flesh.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall come to poverty; and drowsiness clotheth with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken unto thy father that begat thee, and despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and sell it not; wisdom, and instruction, and intelligence.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of a righteous [man] shall greatly rejoice, and he that begetteth a wise [son] shall have joy of him:
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 let thy father and thy mother have joy, and let her that bore thee rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thy heart, and let thine eyes observe my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a whore is a deep ditch; and a strange woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She also lieth in wait as a robber, and increaseth the treacherous among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? Who hath sorrow? Who contentions? Who complaining? Who wounds without cause? Who redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 — They that tarry long at the wine; they that go to try mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not upon the wine when it is red, when it sparkleth in the cup, and goeth down smoothly:
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 at the last it biteth like a serpent, and stingeth like an adder.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes shall behold strange women, and thy heart shall speak froward things;
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 and thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, and as he that lieth down upon the top of a mast:
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 — “They have smitten me, [and] I am not sore; they have beaten me, [and] I knew it not. When shall I awake? I will seek it yet again.”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
