Proverbs 19
1 Better is a poor [man] that walketh in his integrity, than he that is perverse in his lips, and is a fool.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Also that a person be without knowledge is not good; and he that hasteth with his feet maketh false steps.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 The folly of man distorteth his way, and his heart is irritated against Jehovah.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Wealth addeth many friends; but the poor is separated from his friend.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 A false witness shall not be held innocent, and he that uttereth lies shall not escape.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Many court the favour of a noble; and every one is friend to a man that giveth.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 All the brethren of a poor [man] hate him; how much more do his friends go far from him: he pursueth [them] with words, — they are not [to be found].
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 He that getteth sense loveth his own soul; he that keepeth understanding shall find good.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 A false witness shall not be held innocent, and he that uttereth lies shall perish.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Good living beseemeth not a fool; how much less for a servant to have rule over princes.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 The discretion of a man maketh him slow to anger, and it is his glory to pass over a transgression.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 The king's displeasure is as the roaring of a lion; but his favour is as dew upon the grass.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 A foolish son is the calamity of his father; and the contentions of a wife are a continual dropping.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 House and wealth are an inheritance from fathers; but a prudent wife is from Jehovah.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Slothfulness casteth into a deep sleep, and the idle soul shall suffer hunger.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 He that keepeth the commandment keepeth his soul; he that is careless of his ways shall die.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 He that is gracious to the poor lendeth unto Jehovah; and what he hath bestowed will he repay unto him.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Chasten thy son, seeing there is hope; but set not thy soul upon killing him.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 A man of great wrath shall suffer punishment; for if thou deliver [him], yet thou must do it again.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Hear counsel, and receive instruction, that thou mayest be wise in thy latter end.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Many are the thoughts in a man's heart, but the counsel of Jehovah, that doth stand.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 The charm of a man is his kindness; and a poor [man] is better than a liar.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 The fear of Jehovah [tendeth] to life, and he [that hath it] shall rest satisfied without being visited with evil.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 A sluggard burieth his hand in the dish, and will not even bring it to his mouth again.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Smite a scorner, and the simple will beware; reprove the intelligent, and he will understand knowledge.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 He that ruineth [his] father and chaseth away [his] mother is a son that causeth shame and bringeth reproach.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Cease, my son, to hear the instruction which causeth to stray from the words of knowledge.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 A witness of Belial scorneth judgment, and the mouth of the wicked swalloweth down iniquity.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Judgments are prepared for scorners, and stripes for the back of the foolish.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
