Proverbs 14
1 The wisdom of women buildeth their house; but folly plucketh it down with her hands.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 He that walketh in his uprightness feareth Jehovah; but he that is perverted in his ways despiseth him.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 In the fool's mouth is a rod of pride; but the lips of the wise shall preserve them.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Where no oxen are, the crib is clean; but much increase is by the strength of the ox.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A faithful witness will not lie; but a false witness uttereth lies.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 A scorner seeketh wisdom, and there is none [for him]; but knowledge is easy unto the intelligent.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Go from the presence of a foolish man, in whom thou perceivest not the lips of knowledge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 The wisdom of the prudent is to discern his way; but the folly of the foolish is deceit.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Fools make a mock at trespass; but for the upright there is favour.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 The heart knoweth its own bitterness, and a stranger doth not intermeddle with its joy.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 The house of the wicked shall be overthrown; but the tent of the upright shall flourish.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof is the ways of death.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Even in laughter the heart is sorrowful, and the end of mirth is sadness.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 The backslider in heart shall be filled with his own ways, and the good man from what is in himself.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 The simple believeth every word; but the prudent [man] heedeth his going.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 A wise [man] feareth and departeth from evil; but the foolish is overbearing and confident.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 He that is soon angry dealeth foolishly, and a man of mischievous devices is hated.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 The simple inherit folly; but the prudent are crowned with knowledge.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 The evil bow before the good, and the wicked at the gates of the righteous [man].
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 He that is poor is hated even of his own neighbour; but the rich hath many friends.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 He that despiseth his neighbour sinneth; but he that is gracious to the afflicted, happy is he.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Do they not err that devise evil? but loving-kindness and truth are for those that devise good.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 In all labour there is profit; but the talk of the lips [tendeth] only to want.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 The crown of the wise is their riches; the folly of the foolish is folly.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A true witness delivereth souls; but deceit uttereth lies.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In the fear of Jehovah is strong confidence, and his children shall have a place of refuge.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 The fear of Jehovah is a fountain of life, to turn away from the snares of death.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In the multitude of people is the king's glory; but in the lack of people is the ruin of a prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 He that is slow to anger is of great understanding; but he that is hasty of spirit exalteth folly.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 A sound heart is the life of the flesh; but envy the rottenness of the bones.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 He that oppresseth the poor reproacheth his Maker; but he that honoureth Him is gracious to the needy.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 The wicked is driven away by his evil-doing; but the righteous trusteth, [even] in his death.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Wisdom resteth in the heart of the intelligent [man]; but that which is in the foolish maketh itself known.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Righteousness exalteth a nation; but sin is a reproach to peoples.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 The king's favour is toward a wise servant; but his wrath is [against] him that causeth shame.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
