Mark 6
1 And he went out thence and came to his own country, and his disciples follow him.
Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
2 And when sabbath was come he began to teach in the synagogue, and many hearing were amazed, saying, Whence [has] this [man] these things? and what [is] the wisdom that is given to him, and such works of power are done by his hands?
Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
3 Is not this the carpenter, the son of Mary, and brother of James, and Joses, and Judas, and Simon? and are not his sisters here with us? And they were offended in him.
Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
4 But Jesus said to them, A prophet is not despised save in his own country, and among [his] kinsmen, and in his own house.
Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
5 And he could not do any work of power there, save that laying his hands on a few infirm persons he healed [them].
a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
6 And he wondered because of their unbelief. And he went round the villages in a circuit, teaching.
7 And he calls the twelve to [him]; and he began to send them out two [and] two, and gave to them power over the unclean spirits;
Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
8 and he commanded them that they should take nothing for the way, save a staff only; no scrip, no bread, no money in their belt;
Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
9 but be shod with sandals, and put not on two body-coats.
10 And he said to them, Wheresoever ye shall enter into a house, there remain till ye shall go thence.
„V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
11 And whatsoever place shall not receive you nor hear you, departing thence, shake off the dust which is under your feet for a testimony to them.
Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
12 And they went forth and preached that they should repent;
Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
13 and they cast out many demons, and anointed with oil many infirm, and healed them.
Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
14 And Herod the king heard [of him] (for his name had become public), and said, John the baptist is risen from among [the] dead, and on this account works of power are wrought by him.
Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
15 And others said, It is Elias; and others said, It is a prophet, as one of the prophets.
Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
16 But Herod when he heard [it] said, John whom I beheaded, he it is; he is risen [from among the dead].
Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
17 For the same Herod had sent and seized John, and had bound him in prison on account of Herodias, the wife of Philip his brother, because he had married her.
Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
18 For John said to Herod, It is not lawful for thee to have the wife of thy brother.
Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
19 But Herodias kept it [in her mind] against him, and wished to kill him, and could not:
Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
20 for Herod feared John knowing that he was a just and holy man, and kept him safe; and having heard him, did many things, and heard him gladly.
Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
21 And a holiday being come, when Herod, on his birthday, made a supper to his grandees, and to the chiliarchs, and the chief [men] of Galilee;
Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
22 and the daughter of the same Herodias having come in, and danced, pleased Herod and those that were with [him] at table; and the king said to the damsel, Ask of me whatsoever thou wilt and I will give it thee.
Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
23 And he swore to her, Whatsoever thou shalt ask me I will give thee, to half of my kingdom.
Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
24 And she went out, and said to her mother, What should I ask? And she said, The head of John the baptist.
Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
25 And immediately going in with haste to the king, she asked saying, I desire that thou give me directly upon a dish the head of John the baptist.
Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
26 And the king, [while] made very sorry, on account of the oaths and those lying at table with [him] would not break his word with her.
Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
27 And immediately the king, having sent one of the guard, ordered his head to be brought. And he went out and beheaded him in the prison,
Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
28 and brought his head upon a dish, and gave it to the damsel, and the damsel gave it to her mother.
Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
29 And his disciples having heard [it], came and took up his body, and laid it in a tomb.
Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
30 And the apostles are gathered together to Jesus. And they related to him all things, [both] what they had done and what they had taught.
Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
31 And he said to them, Come ye yourselves apart into a desert place and rest a little. For those coming and those going were many, and they had not leisure even to eat.
Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
32 And they went away apart into a desert place by ship.
Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
33 And many saw them going, and recognised them, and ran together there on foot, out of all the cities, and got [there] before them.
Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
34 And on leaving [the ship] [Jesus] saw a great crowd, and he was moved with compassion for them, because they were as sheep not having a shepherd. And he began to teach them many things.
Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
35 And when it was already late in the day, his disciples coming to him say, The place is desert, and it is already late in the day;
Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
36 send them away that they may go into the country and villages around, and buy themselves bread, for they have not anything they can eat.
37 And he answering said to them, Give ye them to eat. And they say to him, Shall we go and buy two hundred denarii worth of bread and give them to eat?
„Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
38 And he says to them, How many loaves have ye? Go [and] see. And when they knew they say, Five, and two fishes.
„Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
39 And he ordered them to make them all sit down by companies on the green grass.
Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
40 And they sat down in ranks by hundreds and by fifties.
Vzniklo sto takových skupin.
41 And having taken the five loaves and the two fishes, looking up to heaven, he blessed, and broke the loaves, and gave [them] to his disciples that they might set [them] before them. And the two fishes he divided among all.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
42 And they all ate and were satisfied.
Tak se všichni najedli dosyta
43 And they took up of fragments the fillings of twelve hand-baskets, and of the fishes.
a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
44 And those that ate of the loaves were five thousand men.
Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
45 And immediately he compelled his disciples to go on board ship, and to go on before to the other side to Bethsaida, while he sends the crowd away.
Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
46 And, having dismissed them, he departed into the mountain to pray.
47 And when evening was come, the ship was in the midst of the sea, and he alone upon the land.
Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
48 And seeing them labouring in rowing, for the wind was contrary to them, about the fourth watch of the night he comes to them walking on the sea, and would have passed them by.
Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49 But they, seeing him walking on the sea, thought that it was an apparition, and cried out.
Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50 For all saw him and were troubled. And immediately he spoke with them, and says to them, Be of good courage: it is I; be not afraid.
On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51 And he went up to them into the ship, and the wind fell. And they were exceedingly beyond measure astonished in themselves and wondered;
Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52 for they understood not through the loaves: for their heart was hardened.
Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53 And having passed over, they came to the land of Gennesaret and made the shore.
Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54 And on their coming out of the ship, immediately recognising him,
Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55 they ran through that whole country around, and began to carry about those that were ill on couches, where they heard that he was.
Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56 And wherever he entered into villages, or cities, or the country, they laid the sick in the market-places, and besought him that they might touch if it were only the hem of his garment; and as many as touched him were healed.
Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
