Luke 7
1 And when he had completed all his words in the hearing of the people, he entered into Capernaum.
A když vykonal všecka slova svá při přitomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
2 And a certain centurion's bondman who was dear to him was ill and about to die;
Setníka pak nějakého služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
3 and having heard of Jesus, he sent to him elders of the Jews, begging him that he might come and save his bondman.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší Židovské, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
4 But they, being come to Jesus, besought him diligently, saying, He is worthy to whom thou shouldest grant this,
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys mu to učinil.
5 for he loves our nation, and himself has built the synagogue for us.
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
6 And Jesus went with them. But already, when he was not far from the house, the centurion sent to him friends, saying to him, Lord, do not trouble thyself, for I am not worthy that thou shouldest enter under my roof.
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu ten setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
7 Wherefore neither did I count myself worthy to come to thee. But say by a word and my servant shall be healed.
A protož jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
8 For I also am a man placed under authority, having under myself soldiers, and I say to this [one], Go, and he goes; and to another, Come, and he comes; and to my bondman, Do this, and he does [it].
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
9 And Jesus hearing this wondered at him, and turning to the crowd following him said, I say to you, Not even in Israel have I found so great faith.
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se, řekl zástupu, kterýž za ním šel: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
10 And they who had been sent returning to the house found the bondman, who was ill, in good health.
Vrátivše se pak domů ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
11 And it came to pass afterwards he went into a city called Nain, and many of his disciples and a great crowd went with him.
I stalo se potom, šel do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
12 And as he drew near to the gate of the city, behold, a dead man was carried out, the only son of his mother, and she a widow, and a very considerable crowd of the city [was] with her.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
13 And the Lord, seeing her, was moved with compassion for her, and said to her, Weep not;
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jest k ní, a řekl jí: Neplačiž.
14 and coming up he touched the bier, and the bearers stopped. And he said, Youth, I say to thee, Wake up.
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
15 And the dead sat up and began to speak; and he gave him to his mother.
I posadil se ten mrtvý, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
16 And fear seized on all, and they glorified God, saying, A great prophet has been raised up amongst us; and God has visited his people.
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Prorok veliký povstal mezi námi, a Bůh navštívil lid svůj.
17 And this report went out in all Judaea concerning him, and in all the surrounding country.
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
18 And the disciples of John brought him word concerning all these things:
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
19 and John, having called two of his disciples, sent to Jesus, saying, Art thou he that is coming, or are we to wait for another?
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 But the men having come to him said, John the baptist has sent us to thee, saying, Art thou he that is coming, or are we to wait for another?
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
21 In that hour he healed many of diseases and plagues and evil spirits, and to many blind he granted sight.
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
22 And Jesus answering said to them, Go, bring back word to John of what ye have seen and heard: that blind see, lame walk, lepers are cleansed, deaf hear, dead are raised, poor are evangelized;
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23 and blessed is whosoever shall not be offended in me.
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
24 And the messengers of John having departed, he began to speak to the crowds concerning John: What went ye out into the wilderness to behold? a reed shaken by the wind?
A když odešli poslové Janovi, počal praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
25 But what went ye out to see? a man clothed in delicate garments? Behold, those who are in splendid clothing and live luxuriously are in the courts of kings.
Aneb nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
26 But what went ye out to see? a prophet? Yea, I say to you, and [what is] more excellent than a prophet.
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
27 This is he concerning whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, who shall prepare thy way before thee;
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
28 for I say unto you, Among them that are born of women a greater [prophet] is no one than John [the baptist]; but he who is a little one in the kingdom of God is greater than he.
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
29 (And all the people who heard [it], and the tax-gatherers, justified God, having been baptised with the baptism of John;
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
30 but the Pharisees and the lawyers rendered null as to themselves the counsel of God, not having been baptised by him.)
Ale farizeové a zákonníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
31 To whom therefore shall I liken the men of this generation, and to whom are they like?
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto, a čemu podobni jsou?
32 They are like children sitting in the market-place, and calling one to another and saying, We have piped to you, and ye have not danced; we have mourned to you, and ye have not wept.
Podobni jsou dětem, kteříž na rynku sedí, a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
33 For John the baptist has come neither eating bread nor drinking wine, and ye say, He has a demon.
Nebo přišel Jan Křtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vína, a pravíte: Ďábelství má.
34 The Son of man has come eating and drinking, and ye say, Behold an eater and wine-drinker, a friend of tax-gatherers and sinners;
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků.
35 and wisdom has been justified of all her children.
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
36 But one of the Pharisees begged him that he would eat with him. And entering into the house of the Pharisee he took his place at table;
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
37 and behold, a woman in the city, who was a sinner, and knew that he was sitting at meat in the house of the Pharisee, having taken an alabaster box of myrrh,
A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
38 and standing at his feet behind [him] weeping, began to wash his feet with tears; and she wiped them with the hairs of her head, and kissed his feet, and anointed [them] with the myrrh.
A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
39 And the Pharisee who had invited him, seeing it, spoke with himself saying, This [person] if he were a prophet would have known who and what the woman is who touches him, for she is a sinner.
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě tak: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
40 And Jesus answering said to him, Simon, I have somewhat to say to thee. And he says, Teacher, say [it].
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
41 There were two debtors of a certain creditor: one owed five hundred denarii and the other fifty;
Dva dlužníky měl nějaký věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
42 but as they had nothing to pay, he forgave both of them [their debt]: [say, ] which of them therefore will love him most?
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více bude jej milovati?
43 And Simon answering said, I suppose he to whom he forgave the most. And he said to him, Thou hast rightly judged.
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
44 And turning to the woman he said to Simon, Seest thou this woman? I entered into thy house; thou gavest me not water on my feet, but she has washed my feet with tears, and wiped them with her hair.
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nedal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
45 Thou gavest me not a kiss, but she from the time I came in has not ceased kissing my feet.
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
46 My head with oil thou didst not anoint, but she has anointed my feet with myrrh.
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
47 For which cause I say to thee, Her many sins are forgiven; for she loved much; but he to whom little is forgiven loves little.
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
48 And he said to her, Thy sins are forgiven.
I řekl jí: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
49 And they that were with [them] at table began to say within themselves, Who is this who forgives also sins?
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
50 And he said to the woman, Thy faith has saved thee; go in peace.
I řekl ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
