Luke 19
1 And he entered and passed through Jericho.
A všed, bral se přes Jericho.
2 And behold, [there was] a man by name called Zacchaeus, and he was chief tax-gatherer, and he was rich.
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 And he sought to see Jesus who he was: and he could not for the crowd, because he was little in stature.
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 And running on before, he got up into a sycamore that he might see him, for he was going to pass that [way].
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
5 And when he came up to the place, Jesus looked up and saw him, and said to him, Zacchaeus, make haste and come down, for to-day I must remain in thy house.
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 And he made haste and came down, and received him with joy.
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 And all murmured when they saw [it], saying, He has turned in to lodge with a sinful man.
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 But Zacchaeus stood and said to the Lord, Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor, and if I have taken anything from any man by false accusation, I return [him] fourfold.
Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 And Jesus said to him, To-day salvation is come to this house, inasmuch as he also is a son of Abraham;
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
10 for the Son of man has come to seek and to save that which is lost.
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 But as they were listening to these things, he added and spake a parable, because he was near to Jerusalem and they thought that the kingdom of God was about to be immediately manifested.
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 He said therefore, A certain high-born man went to a distant country to receive for himself a kingdom and return.
I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
13 And having called his own ten bondmen, he gave to them ten minas, and said to them, Trade while I am coming.
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 But his citizens hated him, and sent an embassy after him, saying, We will not that this [man] should reign over us.
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 And it came to pass on his arrival back again, having received the kingdom, that he desired these bondmen to whom he gave the money to be called to him, in order that he might know what every one had gained by trading.
I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 And the first came up, saying, [My] Lord, thy mina has produced ten minas.
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 And he said to him, Well [done], thou good bondman; because thou hast been faithful in that which is least, be thou in authority over ten cities.
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 And the second came, saying, [My] Lord, thy mina has made five minas.
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 And he said also to this one, And thou, be over five cities.
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 And another came, saying, [My] Lord, lo, [there is] thy mina, which I have kept laid up in a towel.
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 For I feared thee because thou art a harsh man: thou takest up what thou hast not laid down, and thou reapest what thou hast not sowed.
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 He says to him, Out of thy mouth will I judge thee, wicked bondman: thou knewest that I am a harsh man, taking up what I have not laid down and reaping what I have not sowed.
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 And why didst thou not give my money to [the] bank; and I should have received it, at my coming, with interest?
I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
24 And he said to those that stood by, Take from him the mina and give [it] to him who has the ten minas.
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 And they said to him, Lord, he has ten minas.
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 For I say unto you, that to every one that has shall be given; but from him that has not, that even which he has shall be taken from him.
Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 Moreover those mine enemies, who would not [have] me to reign over them, bring them here and slay [them] before me.
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
28 And having said these things, he went on before, going up to Jerusalem.
To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
29 And it came to pass as he drew near to Bethphage and Bethany at the mountain called [the mount] of Olives, he sent two of his disciples,
I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 saying, Go into the village over against [you], in which ye will find, on entering it, a colt tied up, on which no [child] of man ever sat at any time: loose it and lead it [here].
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 And if any one ask you, Why do ye loose [it]? thus shall ye say to him, Because the Lord has need of it.
A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
32 And they that were sent, having gone their way, found as he had said to them.
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
33 And as they were loosing the colt, its masters said to them, Why loose ye the colt?
A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 And they said, Because the Lord has need of it.
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 And they led it to Jesus; and having cast their own garments on the colt, they put Jesus on [it].
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 And as he went, they strewed their clothes in the way.
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 And as he drew near, already at the descent of the mount of Olives, all the multitude of the disciples began, rejoicing, to praise God with a loud voice for all the works of power which they had seen,
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 saying, Blessed the King that comes in the name of [the] Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 And some of the Pharisees from the crowd said to him, Teacher, rebuke thy disciples.
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 And he answering said to them, I say unto you, If these shall be silent, the stones will cry out.
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
41 And as he drew near, seeing the city, he wept over it,
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 saying, If thou hadst known, even thou, even at least in this thy day, the things that are for thy peace: but now they are hid from thine eyes;
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
43 for days shall come upon thee, that thine enemies shall make a palisaded mound about thee, and shall close thee around, and keep thee in on every side,
Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 and shall lay thee even with the ground, and thy children in thee; and shall not leave in thee a stone upon a stone: because thou knewest not the season of thy visitation.
A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 And entering into the temple, he began to cast out those that sold and bought in it,
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 saying to them, It is written, My house is a house of prayer, but ye have made it a den of robbers.
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 And he was teaching day by day in the temple: and the chief priests and the scribes and the chief of the people sought to destroy him,
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 and did not find what they could do, for all the people hung on him to hear.
Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
