Lamentations 3
1 I am the man that hath seen affliction by the rod of his wrath.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Me hath he led, and brought into darkness, and not into light.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Surely against me hath he turned again and again his hand all the day.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 My flesh and my skin hath he wasted away, he hath broken my bones.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 He hath built against me, and encompassed [me] with gall and toil.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 He hath made me to dwell in dark places as those that have been long dead.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 He hath hedged me about that I cannot get out: he hath made my chain heavy.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Even when I cry and shout, he shutteth out my prayer.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 He hath inclosed my ways with hewn stone, he hath made my paths crooked.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 He is unto me [as] a bear lying in wait, a lion in secret places.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 He hath turned aside my ways, and pulled me in pieces; he hath made me desolate.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 He hath bent his bow, and set me as a mark for the arrow.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 He hath caused the arrows of his quiver to enter into my reins.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 I am become a derision to all my people; their song all the day.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 He hath sated me with bitterness, he hath made me drunk with wormwood.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 He hath also broken my teeth with gravel stones, he hath covered me with ashes.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 And thou hast removed my soul far off from peace: I have forgotten prosperity.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 And I said, My strength is perished, and my hope in Jehovah.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Remember thou mine affliction and my wandering, the wormwood and the gall.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 My soul hath [them] constantly in remembrance, and is humbled in me.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 — This I recall to heart, therefore have I hope.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 It is of Jehovah's loving-kindness we are not consumed, because his compassions fail not;
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 they are new every morning: great is thy faithfulness.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 Jehovah is my portion, saith my soul; therefore will I hope in him.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Jehovah is good unto them that wait for him, to the soul [that] seeketh him.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 It is good that one should both wait, and that in silence, for the salvation of Jehovah.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 It is good for a man that he bear the yoke in his youth:
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 He sitteth solitary and keepeth silence, because he hath laid it upon him;
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 he putteth his mouth in the dust, if so be there may be hope;
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 he giveth his cheek to him that smiteth him; he is filled full with reproach.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 For the Lord will not cast off for ever;
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 but if he have caused grief, he will have compassion according to the multitude of his loving-kindnesses:
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 for he doth not willingly afflict or grieve the children of men.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 To crush under foot all the prisoners of the earth,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 to turn aside the right of a man before the face of the Most High,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 to wrong a man in his cause, — will not the Lord see it?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Who is he that saith, and there cometh to pass, what the Lord hath not commanded?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Out of the mouth of the Most High doth not there proceed evil and good?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Wherefore doth a living man complain, a man for the punishment of his sins?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Let us search and try our ways, and turn again to Jehovah.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Let us lift up our heart with [our] hands unto God in the heavens.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 We have transgressed and have rebelled: thou hast not pardoned.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Thou hast covered thyself with anger, and pursued us; thou hast slain, thou hast not spared.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Thou hast covered thyself with a cloud, that prayer should not pass through.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Thou hast made us the offscouring and refuse in the midst of the peoples.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 All our enemies have opened their mouth against us.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Fear and the pit are come upon us, devastation and ruin.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Mine eye runneth down with streams of water for the ruin of the daughter of my people.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Mine eye poureth down, and ceaseth not, without any intermission,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 till Jehovah look down and behold from the heavens.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 Mine eye affecteth my soul, because of all the daughters of my city.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 They that are mine enemies without cause have chased me sore like a bird.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 They have cut off my life in a pit, and cast a stone upon me.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Waters streamed over my head; I said, I am cut off.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 I called upon thy name, Jehovah, out of the lowest pit.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Thou hast heard my voice: hide not thine ear at my sighing, at my cry.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Thou drewest near in the day that I called upon thee; thou saidst, Fear not.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Lord, thou hast pleaded the cause of my soul, thou hast redeemed my life.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Jehovah, thou hast seen my wrong: judge thou my cause.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Thou hast seen all their vengeance, all their imaginations against me.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Thou hast heard their reproach, O Jehovah, all their imaginations against me;
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 the lips of those that rise up against me and their meditation against me all the day.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Behold thou their sitting down and their rising up: I am their song.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Render unto them a recompence, O Jehovah, according to the work of their hands;
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 give them obduracy of heart, thy curse unto them;
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 pursue them in anger, and destroy them from under the heavens of Jehovah.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
