John 8
1 But Jesus went to the mount of Olives.
Ježíš odešel na Olivovou horu.
2 And early in the morning he came again into the temple, and all the people came to him; and he sat down and taught them.
Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav.
3 And the scribes and the Pharisees bring [to him] a woman taken in adultery, and having set her in the midst,
Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
4 they say to him, Teacher, this woman has been taken in the very act, committing adultery.
„Mistře, “oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.
5 Now in the law Moses has commanded us to stone such; thou therefore, what sayest thou?
Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
6 But this they said proving him, that they might have [something] to accuse him [of]. But Jesus, having stooped down, wrote with his finger on the ground.
Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu.
7 But when they continued asking him, he lifted himself up and said to them, Let him that is without sin among you first cast the stone at her.
Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“
8 And again stooping down he wrote on the ground.
Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
9 But they, having heard [that], went out one by one beginning from the elder ones until the last; and Jesus was left alone and the woman standing there.
Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám.
10 And Jesus, lifting himself up and seeing no one but the woman, said to her, Woman, where are those thine accusers? Has no one condemned thee?
Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
11 And she said, No one, sir. And Jesus said to her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.
„Ne, Pane, “odpověděla žena. „Já tě také neodsuzuji, “řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
12 Again therefore Jesus spoke to them, saying, I am the light of the world; he that follows me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
13 The Pharisees therefore said to him, Thou bearest witness concerning thyself; thy witness is not true.
Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
14 Jesus answered and said to them, Even if I bear witness concerning myself, my witness is true, because I know whence I came and whither I go: but ye know not whence I come and whither I go.
Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte.
15 Ye judge according to the flesh, I judge no one.
Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím.
16 And if also I judge, my judgment is true, because I am not alone, but I and the Father who has sent me.
Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží.
17 And in your law too it is written that the testimony of two men is true:
A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné.
18 I am [one] who bear witness concerning myself, and the Father who has sent me bears witness concerning me.
Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
19 They said to him therefore, Where is thy Father? Jesus answered, Ye know neither me nor my Father. If ye had known me, ye would have known also my Father.
„A kde je ten tvůj Otec?“ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
20 These words spoke he in the treasury, teaching in the temple; and no one took him, for his hour was not yet come.
Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
21 He said therefore again to them, I go away, and ye shall seek me, and shall die in your sin; where I go ye cannot come.
„Opustím vás, “pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
22 The Jews therefore said, Will he kill himself, that he says, Where I go ye cannot come?
„Chce snad spáchat sebevraždu?“ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
23 And he said to them, Ye are from beneath; I am from above. Ye are of this world; I am not of this world.
Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen.
24 I said therefore to you, that ye shall die in your sins; for unless ye shall believe that I am [he], ye shall die in your sins.
Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“
25 They said therefore to him, Who art thou? [And] Jesus said to them, Altogether that which I also say to you.
„Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“naléhali na Ježíše.
26 I have many things to say and to judge concerning you, but he that has sent me is true, and I, what I have heard from him, these things I say to the world.
„Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji, “odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“
27 They knew not that he spoke to them of the Father.
Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu.
28 Jesus therefore said to them, When ye shall have lifted up the Son of man, then ye shall know that I am [he], and [that] I do nothing of myself, but as the Father has taught me I speak these things.
Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl.
29 And he that has sent me is with me; he has not left me alone, because I do always the things that are pleasing to him.
Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“
30 As he spoke these things many believed on him.
Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
31 Jesus therefore said to the Jews who believed him, If ye abide in my word, ye are truly my disciples;
Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky.
32 and ye shall know the truth, and the truth shall set you free.
Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
33 They answered him, We are Abraham's seed, and have never been under bondage to any one; how sayest thou, Ye shall become free?
„Jsme potomci Abrahama, “ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
34 Jesus answered them, Verily, verily, I say to you, Every one that practises sin is the bondman of sin.
Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu
a otrok nemá právo na nic. (aiōn g165)
36 If therefore the Son shall set you free, ye shall be really free.
Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“
37 I know that ye are Abraham's seed; but ye seek to kill me, because my word has no entrance in you.
38 I speak what I have seen with my Father, and ye then do what ye have seen with your father.
39 They answered and said to him, Abraham is our father. Jesus says to them, If ye were Abraham's children, ye would do the works of Abraham;
„Naším otcem je Abraham, “řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem, “odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali.
40 but now ye seek to kill me, a man who has spoken the truth to you, which I have heard from God: this did not Abraham.
Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal.
41 Ye do the works of your father. They said [therefore] to him, We are not born of fornication; we have one father, God.
Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
42 Jesus said to them, If God were your father ye would have loved me, for I came forth from God and am come [from him]; for neither am I come of myself, but he has sent me.
Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá.
43 Why do ye not know my speech? Because ye cannot hear my word.
Proč nechápete, co říkám?
44 Ye are of the devil, as [your] father, and ye desire to do the lusts of your father. He was a murderer from the beginning, and has not stood in the truth, because there is no truth in him. When he speaks falsehood, he speaks of what is his own; for he is a liar and its father:
Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
45 and because I speak the truth, ye do not believe me.
Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu?
46 Which of you convinces me of sin? If I speak truth, why do ye not believe me?
47 He that is of God hears the words of God: therefore ye hear [them] not, because ye are not of God.
Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
48 The Jews answered and said to him, Say we not well that thou art a Samaritan and hast a demon?
„Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen, “křičeli na něj Židé.
49 Jesus answered, I have not a demon; but I honour my Father, and ye dishonour me.
„Nejsem, “odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte.
50 But I do not seek my own glory: there is he that seeks and judges.
Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne.
51 Verily, verily, I say unto you, If any one shall keep my word, he shall never see death. (aiōn g165)
Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti.“ (aiōn g165)
52 The Jews therefore said to him, Now we know that thou hast a demon. Abraham has died, and the prophets, and thou sayest, If any one keep my word, he shall never taste death. (aiōn g165)
„Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. (aiōn g165)
53 Art thou greater than our father Abraham, who has died? and the prophets have died: whom makest thou thyself?
Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
54 Jesus answered, If I glorify myself, my glory is nothing: it is my Father who glorifies me, [of] whom ye say, He is our God.
Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha.
55 And ye know him not; but I know him; and if I said, I know him not, I should be like you, a liar. But I know him, and I keep his word.
Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám.
56 Your father Abraham exulted in that he should see my day, and he saw and rejoiced.
Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“
57 The Jews therefore said to him, Thou hast not yet fifty years, and hast thou seen Abraham?
„Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“smáli se Židé.
58 Jesus said to them, Verily, verily, I say unto you, Before Abraham was, I am.
Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“
59 They took up therefore stones that they might cast [them] at him; but Jesus hid himself and went out of the temple, [going through the midst of them, and thus passed on.]
To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
