Job 41
1 Wilt thou draw out the leviathan with the hook, and press down his tongue with a cord?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Wilt thou put a rush-rope into his nose, and pierce his jaw with a spike?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Will he make many supplications unto thee? or will he speak softly unto thee?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Will he make a covenant with thee? wilt thou take him as a bondman for ever?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Wilt thou play with him as with a bird, and wilt thou bind him for thy maidens?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Shall partners make traffic of him, will they divide him among merchants?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Wilt thou fill his skin with darts, and his head with fish-spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Lay thy hand upon him; remember the battle, — do no more!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Lo, hope as to him is belied: is not one cast down even at the sight of him?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None is so bold as to stir him up; and who is he that will stand before me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who hath first given to me, that I should repay [him]? [Whatsoever is] under the whole heaven is mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 I will not be silent as to his parts, the story of his power, and the beauty of his structure.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who can uncover the surface of his garment? who can come within his double jaws?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who can open the doors of his face? Round about his teeth is terror.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 The rows of his shields are a pride, shut up together [as with] a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 One is so near to another that no air can come between them;
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They are joined each to its fellow; they stick together, and cannot be sundered.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His sneezings flash light, and his eyes are like the eyelids of the morning.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Out of his mouth go forth flames; sparks of fire leap out:
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Out of his nostrils goeth smoke, as out of a boiling pot and cauldron.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath kindleth coals, and a flame goeth out of his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 In his neck lodgeth strength, and terror danceth before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh are joined together: they are fused upon him, they cannot be moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart is firm as a stone, yea, firm as the nether [millstone].
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 When he raiseth himself up, the mighty are afraid: they are beside themselves with consternation.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 If any reach him with a sword, it cannot hold; neither spear, nor dart, nor harpoon.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He esteemeth iron as straw, bronze as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The arrow will not make him flee; slingstones are turned with him into stubble.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Clubs are counted as stubble; he laugheth at the shaking of a javelin.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 His under parts are sharp potsherds: he spreadeth a threshing-sledge upon the mire.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He maketh the deep to boil like a pot; he maketh the sea like a pot of ointment;
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 He maketh the path to shine after him: one would think the deep to be hoary.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Upon earth there is not his like, who is made without fear.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He beholdeth all high things; he is king over all the proud beasts.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
