Job 36
1 And Elihu proceeded and said,
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Suffer me a little, and I will shew thee that I have yet words for God.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 I will fetch my knowledge from afar, and will ascribe righteousness to my Creator.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 For truly my words shall be no falsehood: one perfect in knowledge is with thee.
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Lo, God is mighty, but despiseth not [any]; mighty in strength of understanding:
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 He saveth not the wicked alive; but he doeth justice to the afflicted.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 He withdraweth not his eyes from the righteous, but with kings on the throne doth he even set them for ever; and they are exalted.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 And if, bound in fetters, they be held in cords of affliction,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Then he sheweth them their work, and their transgressions, because they have increased.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 And he openeth their ear to discipline, and commandeth that they return from iniquity.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 If they hearken and serve [him], they shall accomplish their days in prosperity, and their years in pleasures.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 But if they hearken not, they shall pass away by the sword, and expire without knowledge.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 But the godless in heart heap up anger; they cry not when he bindeth them:
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Their soul dieth in youth, and their life is among the unclean.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 But he delivereth the afflicted in his affliction, and openeth their ear in [their] oppression.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Even so would he have allured thee out of the jaws of distress into a broad place, where there is no straitness; and the supply of thy table [would be] full of fatness.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 But thou art full of the judgments of the wicked: judgment and justice take hold [on thee].
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Because there is wrath, [beware] lest it take thee away through chastisement: then a great ransom could not avail thee.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Will he esteem thy riches? Not gold, nor all the resources of strength!
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Desire not the night, when peoples are cut off from their place.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Take heed, turn not to iniquity; for this hast thou chosen rather than affliction.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Lo, God is exalted in his power: who teacheth as he?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Who hath appointed him his way? or who hath said, Thou hast wrought unrighteousness?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Remember that thou magnify his work, which men celebrate.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 All men look at it; man beholdeth [it] afar off.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Lo, God is great, and we comprehend [him] not, neither can the number of his years be searched out.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 For he draweth up the drops of water: they distil in rain from the vapour which he formeth,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Which the skies pour down [and] drop upon man abundantly.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 But can any understand the spreadings of the clouds, [or] the crashing of his pavilion?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Lo, he spreadeth his light around him, and covereth the bottom of the sea.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 For with them he judgeth the peoples; he giveth food in abundance.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 [His] hands he covereth with lightning, and commandeth it where it is to strike.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 His thundering declareth concerning him; the cattle even, concerning its coming.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
