< Job 23 >
1 And Job answered and said,
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Even to-day is my complaint bitter: my stroke is heavier than my groaning.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Oh that I knew where I might find him, that I might come to his seat!
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 I would order the cause before him, and fill my mouth with arguments;
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 I would know the words he would answer me, and understand what he would say unto me.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Would he plead against me with [his] great power? Nay; but he would give heed unto me.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 There would an upright man reason with him; and I should be delivered for ever from my judge.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Lo, I go forward, but he is not there; and backward, but I do not perceive him;
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 On the left hand, where he doth work, but I behold [him] not; he hideth himself on the right hand, and I see [him] not.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 But he knoweth the way that I take; he trieth me, I shall come forth as gold.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 My foot hath held to his steps; his way have I kept, and not turned aside.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 Neither have I gone back from the commandment of his lips; I have laid up the words of his mouth more than the purpose of my own heart.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 But he is in one [mind], and who can turn him? And what his soul desireth, that will he do.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 For he will perform [what] is appointed for me; and many such things are with him.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Therefore am I troubled at his presence; I consider, and I am afraid of him.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 For God hath made my heart soft, and the Almighty troubleth me;
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Because I was not cut off before the darkness, neither hath he hidden the gloom from me.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.