Job 15
1 And Eliphaz the Temanite answered and said,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Should a wise man answer with windy knowledge, and fill his belly with the east wind,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Reasoning with unprofitable talk, and with speeches which do no good?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Yea, thou makest piety of none effect, and restrainest meditation before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For thy mouth uttereth thine iniquity, and thou hast chosen the tongue of the crafty.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Thine own mouth condemneth thee, and not I; and thy lips testify against thee.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Art thou the first man that was born? and wast thou brought forth before the hills?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hast thou listened in the secret council of God? And hast thou absorbed wisdom for thyself?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What knowest thou that we know not? [what] understandest thou which is not in us?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Both the greyheaded and the aged are with us, older than thy father.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Are the consolations of God too small for thee? and the word gently spoken to thee?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Why doth thy heart carry thee away? and why do thine eyes wink?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 That thou turnest thy spirit against God, and lettest words go out of thy mouth?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What is man, that he should be pure? and he that is born of a woman, that he should be righteous?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Behold, he putteth no trust in his holy ones, and the heavens are not pure in his sight:
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 How much less the abominable and corrupt, — man, that drinketh unrighteousness like water!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I will shew thee, listen to me; and what I have seen I will declare;
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Which wise men have told from their fathers, and have not hidden;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 Unto whom alone the earth was given, and no stranger passed among them.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 All his days the wicked man is tormented, and numbered years are allotted to the violent.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 The sound of terrors is in his ears: in prosperity the destroyer cometh upon him.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He believeth not that he shall return out of darkness, and he is singled out for the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 He wandereth abroad for bread, — where may it be? He knoweth that the day of darkness is ready at his hand.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Distress and anguish make him afraid; they prevail against him, as a king ready for the battle.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he hath stretched out his hand against God, and strengthened himself against the Almighty:
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 He runneth against him, with [outstretched] neck, with the thick bosses of his bucklers;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 For he hath covered his face with his fatness, and gathered fat upon [his] flanks.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 And he dwelleth in desolate cities, in houses that no man inhabiteth, which are destined to become heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He shall not become rich, neither shall his substance continue, and their possessions shall not extend upon the earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He shall not depart out of darkness; the flame shall dry up his branches; and by the breath of his mouth shall he go away.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Let him not trust in vanity: he is deceived, for vanity shall be his recompense;
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 It shall be complete before his day, and his branch shall not be green.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He shall shake off his unripe grapes as a vine, and shall cast his flower as an olive.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the family of the ungodly shall be barren, and fire shall consume the tents of bribery.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 They conceive mischief, and bring forth iniquity, and their belly prepareth deceit.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
