Hebrews 10
1 For the law, having a shadow of the coming good things, not the image itself of the things, can never, by the same sacrifices which they offer continually yearly, perfect those who approach.
Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2 Since, would they not indeed have ceased being offered, on account of the worshippers once purged having no longer any conscience of sins?
Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?
3 But in these [there is] a calling to mind of sins yearly.
Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4 For blood of bulls and goats [is] incapable of taking away sins.
Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5 Wherefore coming into the world he says, Sacrifice and offering thou willedst not; but thou hast prepared me a body.
Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6 Thou tookest no pleasure in burnt-offerings and sacrifices for sin.
Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7 Then I said, Lo, I come (in [the] roll of the book it is written of me) to do, O God, thy will.
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně, ) abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8 Above, saying Sacrifices and offerings and burnt-offerings and sacrifices for sin thou willedst not, neither tookest pleasure in (which are offered according to the law);
Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují, ) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,
9 then he said, Lo, I come to do thy will. He takes away the first that he may establish the second;
Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10 by which will we have been sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
11 And every priest stands daily ministering, and offering often the same sacrifices, which can never take away sins.
A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
12 But he, having offered one sacrifice for sins, sat down in perpetuity at [the] right hand of God,
Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
13 waiting from henceforth until his enemies be set [for the] footstool of his feet.
Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14 For by one offering he has perfected in perpetuity the sanctified.
Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
15 And the Holy Spirit also bears us witness [of it]; for after what was said:
Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:
16 This [is] the covenant which I will establish towards them after those days, saith [the] Lord: Giving my laws into their hearts, I will write them also in their understandings;
Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17 and their sins and their lawlessnesses I will never remember any more.
A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18 But where there [is] remission of these, [there is] no longer a sacrifice for sin.
Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.
19 Having therefore, brethren, boldness for entering into the [holy of] holies by the blood of Jesus,
Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20 the new and living way which he has dedicated for us through the veil, that is, his flesh,
(Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, )
21 and [having] a great priest over the house of God,
A kněze velikého nad domem Božím,
22 let us approach with a true heart, in full assurance of faith, sprinkled as to our hearts from a wicked conscience, and washed as to our body with pure water.
Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23 Let us hold fast the confession of the hope unwavering, (for he [is] faithful who has promised; )
A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24 and let us consider one another for provoking to love and good works;
A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25 not forsaking the assembling of ourselves together, as the custom [is] with some; but encouraging [one another], and by so much the more as ye see the day drawing near.
Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
26 For where we sin wilfully after receiving the knowledge of the truth, there no longer remains any sacrifice for sins,
Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,
27 but a certain fearful expectation of judgment, and heat of fire about to devour the adversaries.
Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28 Any one that has disregarded Moses' law dies without mercy on [the testimony of] two or three witnesses:
Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29 of how much worse punishment, think ye, shall he be judged worthy who has trodden under foot the Son of God, and esteemed the blood of the covenant, whereby he has been sanctified, common, and has insulted the Spirit of grace?
Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?
30 For we know him that said, To me [belongs] vengeance; I will recompense, saith the Lord: and again, The Lord shall judge his people.
Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
31 [It is] a fearful thing falling into [the] hands of [the] living God.
Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
32 But call to mind the earlier days in which, having been enlightened, ye endured much conflict of sufferings;
Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,
33 on the one hand, when ye were made a spectacle both in reproaches and afflictions; and on the other, when ye became partakers with those who were passing through them.
Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34 For ye both sympathised with prisoners and accepted with joy the plunder of your goods, knowing that ye have for yourselves a better substance, and an abiding one.
Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35 Cast not away therefore your confidence, which has great recompense.
Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.
36 For ye have need of endurance in order that, having done the will of God, ye may receive the promise.
Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37 For yet a very little while he that comes will come, and will not delay.
Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,
38 But the just shall live by faith; and, if he draw back, my soul does not take pleasure in him.
Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39 But we are not drawers back to perdition, but of faith to saving [the] soul.
Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
