1 Corinthians 7
1 But concerning the things of which ye have written [to me]: [It is] good for a man not to touch a woman;
O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 but on account of fornications, let each have his own wife, and each [woman] have her own husband.
Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Let the husband render her due to the wife, and in like manner the wife to the husband.
Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 The wife has not authority over her own body, but the husband: in like manner also the husband has not authority over his own body, but the wife.
Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Defraud not one another, unless, it may be, by consent for a time, that ye may devote yourselves to prayer, and again be together, that Satan tempt you not because of your incontinency.
Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 But this I say, as consenting [to], not as commanding [it].
Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 Now I wish all men to be even as myself: but every one has his own gift of God: one man thus, and another thus.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 But I say to the unmarried and to the widows, It is good for them that they remain even as I.
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 But if they have not control over themselves, let them marry; for it is better to marry than to burn.
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 But to the married I enjoin, not I, but the Lord, Let not wife be separated from husband;
Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 (but if also she shall have been separated, let her remain unmarried, or be reconciled to her husband; ) and let not husband leave wife.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 But as to the rest, I say, not the Lord, If any brother have an unbelieving wife, and she consent to dwell with him, let him not leave her.
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 And a woman who has an unbelieving husband, and he consents to dwell with her, let her not leave [her] husband.
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 For the unbelieving husband is sanctified in the wife, and the unbelieving wife is sanctified in the brother; since [otherwise] indeed your children are unclean, but now they are holy.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 But if the unbeliever go away, let them go away; a brother or a sister is not bound in such [cases], but God has called us in peace.
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 For what knowest thou, O wife, if thou shalt save thy husband? or what knowest thou, O husband, if thou shalt save thy wife?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 However, as the Lord has divided to each, as God has called each, so let him walk; and thus I ordain in all the assemblies.
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Has any one been called circumcised? let him not become uncircumcised: has any one been called in uncircumcision? let him not be circumcised.
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing; but keeping God's commandments.
Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Let each abide in that calling in which he has been called.
Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Hast thou been called [being] a bondman, let it not concern thee; but and if thou canst become free, use [it] rather.
Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 For the bondman that is called in [the] Lord is the Lord's freedman; in like manner [also] the freeman being called is Christ's bondman.
Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 Ye have been bought with a price; do not be the bondmen of men.
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 Let each, wherein he is called, brethren, therein abide with God.
Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 But concerning virgins, I have no commandment of [the] Lord; but I give my opinion, as having received mercy of [the] Lord to be faithful.
O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 I think then that this is good, on account of the present necessity, that [it is] good for a man to remain so as he is.
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Art thou bound to a wife? seek not to be loosed; art thou free from a wife? do not seek a wife.
Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 But if thou shouldest also marry, thou hast not sinned; and if the virgin marry, they have not sinned: but such shall have tribulation in the flesh; but I spare you.
Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 But this I say, brethren, the time is straitened. For the rest, that they who have wives, be as not having [any]:
Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 and they that weep, as not weeping; and they that rejoice, as not rejoicing; and they that buy, as not possessing;
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 and they that use the world, as not disposing of it as their own; for the fashion of this world passes.
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 But I wish you to be without care. The unmarried cares for the things of the Lord, how he shall please the Lord;
A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 but he that has married cares for the things of the world, how he shall please his wife.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 There is a difference between the wife and the virgin. The unmarried cares for the things of the Lord, that she may be holy both in body and spirit; but she that has married cares for the things of the world, how she shall please her husband.
Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 But I say this for your own profit; not that I may set a snare before you, but for what [is] seemly, and waiting on the Lord without distraction.
Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 But if any one think that he behaves unseemly to his virginity, if he be beyond the flower of his age, and so it must be, let him do what he will, he does not sin: let them marry.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 But he who stands firm in his heart, having no need, but has authority over his own will, and has judged this in his heart to keep his own virginity, he does well.
Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 So that he that marries himself does well; and he that does not marry does better.
A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 A wife is bound for whatever time her husband lives; but if the husband be fallen asleep, she is free to be married to whom she will, only in [the] Lord.
Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 But she is happier if she so remain, according to my judgment; but I think that I also have God's Spirit.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
