Romans 11
1 Therefore, I say: Has God driven away his people? Let it not be so! For I, too, am an Israelite of the offspring of Abraham, from the tribe of Benjamin.
Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
2 God has not driven away his people, whom he foreknew. And do you not know what Scripture says in Elijah, how he calls upon God against Israel?
Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
3 “Lord, they have slain your Prophets. They have overturned your altars. And I alone remain, and they are seeking my life.”
Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
4 But what is the Divine response to him? “I have retained for myself seven thousand men, who have not bent their knees before Baal.”
Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
5 Therefore, in the same way, again in this time, there is a remnant that has been saved in accord with the choice of grace.
Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
6 And if it is by grace, then it is not now by works; otherwise grace is no longer free.
A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7 What is next? What Israel was seeking, he has not obtained. But the elect have obtained it. And truly, these others have been blinded,
Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
8 just as it was written: “God has given them a spirit of reluctance: eyes that do not perceive, and ears that do not hear, even until this very day.”
(Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
9 And David says: “Let their table become like a snare, and a deception, and a scandal, and a retribution for them.
A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
10 Let their eyes be obscured, so that they may not see, and so that they may bow down their backs always.”
Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
11 Therefore, I say: Have they stumbled in such a way that they should fall? Let it not be so! Instead, by their offense, salvation is with the Gentiles, so that they may be a rival to them.
Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
12 Now if their offense is the riches of the world, and if their diminution is the riches of the Gentiles, how much more is their fullness?
A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
13 For I say to you Gentiles: Certainly, as long as I am an Apostle to the Gentiles, I will honor my ministry,
Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
14 in such a way that I might provoke to rivalry those who are my own flesh, and so that I may save some of them.
Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
15 For if their loss is for the reconciliation of the world, what could their return be for, except life out of death?
Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
16 For if the first-fruit has been sanctified, so also has the whole. And if the root is holy, so also are the branches.
Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
17 And if some of the branches are broken, and if you, being a wild olive branch, are grafted on to them, and you become a partaker of the root and of the fatness of the olive tree,
Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
18 do not glorify yourself above the branches. For though you glory, you do not support the root, but the root supports you.
Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
19 Therefore, you would say: The branches were broken off, so that I might be grafted on.
Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
20 Well enough. They were broken off because of unbelief. But you stand on faith. So do not choose to savor what is exalted, but instead be afraid.
Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
21 For if God has not spared the natural branches, perhaps also he might not spare you.
Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
22 So then, notice the goodness and the severity of God. Certainly, toward those who have fallen, there is severity; but toward you, there is the goodness of God, if you remain in goodness. Otherwise, you also will be cut off.
A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
23 Moreover, if they do not remain in unbelief, they will be grafted on. For God is able to graft them on again.
Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
24 So if you have been cut off from the wild olive tree, which is natural to you, and, contrary to nature, you are grafted on to the good olive tree, how much more shall those who are the natural branches be grafted on to their own olive tree?
Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
25 For I do not want you to be ignorant, brothers, of this mystery (lest you seem wise only to yourselves) that a certain blindness has occurred in Israel, until the fullness of the Gentiles has arrived.
Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
26 And in this way, all of Israel may be saved, just as it was written: “From Zion shall arrive he who delivers, and he shall turn impiety away from Jacob.
A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
27 And this will be my covenant for them, when I will take away their sins.”
A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
28 Certainly, according to the Gospel, they are enemies for your sake. But according to the election, they are most beloved for the sake of the fathers.
A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
29 For the gifts and the call of God are without regret.
Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
30 And just as you also, in times past, did not believe in God, but now you have obtained mercy because of their unbelief,
Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
31 so also have these now not believed, for your mercy, so that they might obtain mercy also.
Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (eleēsē g1653)
33 Oh, the depths of the richness of the wisdom and knowledge of God! How incomprehensible are his judgments, and how unsearchable are his ways!
Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
34 For who has known the mind of the Lord? Or who has been his counselor?
Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
35 Or who first gave to him, so that repayment would be owed?
Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
