Psalms 88
1 A Canticle Psalm to the sons of Korah. Unto the end. For Mahalath, to answer the understanding of Heman the Ezrahite. O Lord, God of my salvation: I have cried out, day and night, in your presence.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my prayer enter in your sight. Incline your ear to my petition.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am considered to be among those who will descend into the pit. I have become like a man without assistance,
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 idle among the dead. I am like the wounded sleeping in sepulchers, whom you no longer remember, and who have been repelled by your hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 They have lain me in the lower pit: in dark places and in the shadow of death.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Your fury has been confirmed over me. And you have brought all your waves upon me.
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 You have sent my acquaintances far from me. They have set me as an abomination to themselves. I was handed over, yet I did not depart.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 My eyes languished before destitution. All day long, I cried out to you, O Lord. I stretched out my hands to you.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Will you perform wonders for the dead? Or will physicians raise to life, and so confess to you?
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Could anyone declare your mercy in the sepulcher, or your truth from within perdition?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Will your wonders be known in the darkness, or your justice in the land of oblivion?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 And I have cried out to you, O Lord, and in early morning, my prayer will come before you.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Lord, why do you reject my prayer? Why do you turn your face away from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I am poor, and I have been amid hardships from my youth. And, though I have been exalted, I am humbled and disturbed.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Your wrath has crossed into me, and your terrors have disturbed me.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They have surrounded me like water, all day long. They have surrounded me, all at once.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Friend and neighbor, and my acquaintances, you have sent far away from me, away from misery.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
