Proverbs 9
1 Wisdom has built a house for herself. She has hewn seven columns.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She has immolated her victims. She has mixed her wine and set forth her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She has sent her maids to call out to the tower and to the fortified walls of the city,
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 “If anyone is little, let him come to me.” And to the unwise, she has said:
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 “Approach. Eat my bread, and drink the wine that I have mixed for you.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Leave behind childishness. And live and walk by the ways of prudence.”
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 Whoever teaches a mocker causes injury to himself. And whoever argues with the impious produces a blemish on himself.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Do not be willing to argue with a mocker, lest he hate you. Dispute with the wise, and he will love you.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Present an opportunity to the wise, and wisdom shall be added to him. Teach the just, and he will hurry to receive it.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The fear of the Lord is the beginning of wisdom, and knowledge of holiness is prudence.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For by me, your days will be multiplied and years of life will be added to you.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If you would be wise, you will be so for yourself. But if you would be one who ridicules, you alone shall carry the evil.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 A foolish and loud woman, who is full of enticements and who knows nothing at all,
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 sat at the entrance of her house on a seat, in a high place of the city,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 so as to call to those who were passing by the way and continuing on their journey:
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 “Whoever is little, let him turn aside to me.” And to the frenzied, she said,
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 “Stolen waters are more soothing, and secret bread is more pleasant.”
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
