< Proverbs 23 >
1 When you sit down to eat with a leader, pay close attention to what has been set before your face,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 and put a knife to your throat, if, in such a way, you could hold your soul in your own power.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Do not desire his foods, in which is the bread of deceit.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Do not be willing to labor so that you may be enriched. But set limits by your prudence.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Do not raise your eyes toward wealth that you are not able to have. For they will make themselves wings, like those of an eagle, and they will fly in the sky.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Do not eat with an envious man, and do not desire his foods.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For, like a seer and an interpreter of dreams, he presumes what he does not know. “Eat and drink,” he will say to you; and his mind is not with you.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The foods that you had eaten, you will vomit up. And you will lose the beauty in your words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Do not speak into the ears of the unwise. They will despise the doctrine of your eloquence.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Do not touch the boundaries of little ones, and do not enter into the field of the fatherless.
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their close relative is strong, and he will judge their case against you.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Let your heart enter into doctrine, and let your ears enter into words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Do not be willing to take away discipline from a child. For if you strike him with the rod, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 You will strike him with the rod, and so shall you deliver his soul from Hell. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 My son, if your soul will become wise, my heart will be glad with you.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 And my temperament will exult, when your lips will have spoken what is upright.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not your heart compete with sinners. But be in the fear of the Lord all day long.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For you will have hope in the end, and your expectation will not be taken away.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Listen, my son, and be wise, and direct your soul along the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Do not be willing to be in the feasts of great drinkers, nor in the carousings of those who gather to feed on flesh.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For those who waste time drinking, and who surrender themselves to symbols, will be consumed. And those who sleep will be clothed in rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Listen to your father, who conceived you. And do not despise your mother, when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Purchase truth, and do not sell wisdom, or doctrine, or understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the just exults in gladness; he who has conceived the wise will rejoice in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let your father and your mother be joyful, and may she who conceived you exult.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, offer me your heart, and let your eyes keep to my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a loose woman is a deep pit, and a foreign woman is a constricted well.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She lies in wait along the way like a robber. And the incautious one whom she sees, she will put to death.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who has woe? Whose father has woe? Who has quarrels? Who falls into pits? Who has wounds without cause? Who has watery eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Is it not those who linger over wine, and who strive to be drinking from their cups?
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Do not gaze into the wine when it turns gold, when its color shines in the glass. It enters pleasantly,
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 but in the end, it will bite like a snake, and it will spread poison like a king of snakes.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Your eyes will see women who are outsiders, and your heart will utter perversities.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 And you will be like someone sleeping in the middle of the sea, and like a pilot, fast asleep, who has lost his hold on the helm.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 And you will say: “They have beaten me, but I did not feel pain. They have dragged me, and I did not realize it. When will I awaken and find more wine?”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.