< Mark 4 >

1 And again, he began to teach by the sea. And a great crowd was gathered to him, so much so that, climbing into a boat, he was seated on the sea. And the entire crowd was on the land along the sea.
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
2 And he taught them many things in parables, and he said to them, in his doctrine:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 “Listen. Behold, the sower went out to sow.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 And while he was sowing, some fell along the way, and the birds of the air came and ate it.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
5 Yet truly, others fell upon stony ground, where it did not have much soil. And it rose up quickly, because it had no depth of soil.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
6 And when the sun was risen, it was scorched. And because it had no root, it withered away.
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
7 And some fell among thorns. And the thorns grew up and suffocated it, and it did not produce fruit.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 And some fell on good soil. And it brought forth fruit that grew up, and increased, and yielded: some thirty, some sixty, and some one hundred.”
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said, “Whoever has ears to hear, let him hear.”
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when he was alone, the twelve, who were with him, questioned him about the parable.
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 And he said to them: “To you, it has been given to know the mystery of the kingdom of God. But to those who are outside, everything is presented in parables:
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
12 ‘so that, seeing, they may see, and not perceive; and hearing, they may hear, and not understand; lest at any time they may be converted, and their sins would be forgiven them.’”
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he said to them: “Do you not understand this parable? And so, how will you understand all the parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
14 He who sows, sows the word.
Rozsevač ten slovo rozsívá.
15 Now there are those who are along the way, where the word is sown. And when they have heard it, Satan quickly comes and takes away the word, which was sown in their hearts.
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 And similarly, there are those who were sown upon stony ground. These, when they have heard the word, immediately accept it with gladness.
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 But they have no root in themselves, and so they are for a limited time. And when next tribulation and persecution arises because of the word, they quickly fall away.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
18 And there are others who are sown among thorns. These are those who hear the word,
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
19 but worldly tasks, and the deception of riches, and desires about other things enter in and suffocate the word, and it is effectively without fruit. (aiōn g165)
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 And there are those who are sown upon good soil, who hear the word and accept it; and these bear fruit: some thirty, some sixty, and some one hundred.”
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said to them: “Would someone enter with a lamp in order to place it under a basket or under a bed? Would it not be placed upon a lampstand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing hidden that will not be revealed. Neither was anything done in secret, except that it may be made public.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
23 If anyone has ears to hear, let him hear.”
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said to them: “Consider what you hear. With whatever measure you have measured out, it shall be measured back to you, and more shall be added to you.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 For whoever has, to him it shall be given. And whoever has not, from him even what he has shall be taken away.”
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said: “The kingdom of God is like this: it is as if a man were to cast seed on the land.
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
27 And he sleeps and he arises, night and day. And the seed germinates and grows, though he does not know it.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
28 For the earth bears fruit readily: first the plant, then the ear, next the full grain in the ear.
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 And when the fruit has been produced, immediately he sends out the sickle, because the harvest has arrived.”
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
30 And he said: “To what should we compare the kingdom of God? Or to what parable should we compare it?
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
31 It is like a grain of mustard seed which, when it has been sown in the earth, is less than all the seeds which are in the earth.
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 And when it is sown, it grows up and becomes greater than all the plants, and it produces great branches, so much so that the birds of the air are able to live under its shadow.”
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such parables he spoke the word to them, as much as they were able to hear.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 But he did not speak to them without a parable. Yet separately, he explained all things to his disciples.
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
35 And on that day, when evening had arrived, he said to them, “Let us cross over.”
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
36 And dismissing the crowd, they brought him, so that he was in one boat, and other boats were with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And a great wind storm occurred, and the waves broke over the boat, so that the boat was being filled.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
38 And he was in the stern of the boat, sleeping on a pillow. And they woke him and said to him, “Teacher, does it not concern you that we are perishing?”
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
39 And rising up, he rebuked the wind, and he said to the sea: “Silence. Be stilled.” And the wind ceased. And a great tranquility occurred.
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 And he said to them: “Why are you afraid? Do you still lack faith?”
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
41 And they were struck with a great fear. And they said to one another, “Who do you think this is, that both wind and sea obey him?”
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?

< Mark 4 >