< Luke 1 >

1 Since, indeed, many have attempted to set in order a narrative of the things that have been completed among us,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 just as they have been handed on to those of us who from the beginning saw the same and were ministers of the word,
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 so it seemed good to me also, having diligently followed everything from the beginning, to write to you, in an orderly manner, most excellent Theophilus,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 so that you might know the truthfulness of those words by which you have been instructed.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 There was, in the days of Herod, king of Judea, a certain priest named Zechariah, of the section of Abijah, and his wife was of the daughters of Aaron, and her name was Elizabeth.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 Now they were both just before God, progressing in all of the commandments and the justifications of the Lord without blame.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 And they had no child, because Elizabeth was barren, and they both had become advanced in years.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 Then it happened that, when he was exercising the priesthood before God, in the order of his section,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 according to the custom of the priesthood, the lot fell so that he would offer incense, entering into the temple of the Lord.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 And the entire multitude of the people was praying outside, at the hour of incense.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 Then there appeared to him an Angel of the Lord, standing at the right of the altar of incense.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 And upon seeing him, Zechariah was disturbed, and fear fell over him.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 But the Angel said to him: “Do not be afraid, Zechariah, for your prayer has been heard, and your wife Elizabeth shall bear a son to you. And you shall call his name John.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 And there will be joy and exultation for you, and many will rejoice in his nativity.
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 For he will be great in the sight of the Lord, and he will not drink wine or strong drink, and he will be filled with the Holy Spirit, even from his mother’s womb.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 And he will convert many of the sons of Israel to the Lord their God.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 And he will go before him with the spirit and power of Elijah, so that he may turn the hearts of the fathers to the sons, and the incredulous to the prudence of the just, so as to prepare for the Lord a completed people.”
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 And Zechariah said to the Angel: “How may I know this? For I am elderly, and my wife is advanced in years.”
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 And in response, the Angel said to him: “I am Gabriel, who stands before God, and I have been sent to speak to you, and to proclaim these things to you.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 And behold, you will be silent and unable to speak, until the day on which these things shall be, because you have not believed my words, which will be fulfilled in their time.”
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 And the people were waiting for Zechariah. And they wondered why he was being delayed in the temple.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 Then, when he came out, he was unable to speak to them. And they realized that he had seen a vision in the temple. And he was making signs to them, but he remained mute.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 And it happened that, after the days of his office were completed, he went away to his house.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 Then, after those days, his wife Elizabeth conceived, and she hid herself for five months, saying:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 “For the Lord did this for me, at the time when he decided to take away my reproach among men.”
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 Then, in the sixth month, the Angel Gabriel was sent by God, to a city of Galilee named Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 to a virgin betrothed to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the name of the virgin was Mary.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 And upon entering, the Angel said to her: “Hail, full of grace. The Lord is with you. Blessed are you among women.”
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 And when she had heard this, she was disturbed by his words, and she considered what kind of greeting this might be.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 And the Angel said to her: “Do not be afraid, Mary, for you have found grace with God.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 Behold, you shall conceive in your womb, and you shall bear a son, and you shall call his name: JESUS.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 He will be great, and he will be called the Son of the Most High, and the Lord God will give him the throne of David his father.
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 And he will reign in the house of Jacob for eternity. And his kingdom shall have no end.” (aiōn g165)
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 Then Mary said to the Angel, “How shall this be done, since I do not know man?”
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 And in response, the Angel said to her: “The Holy Spirit will pass over you, and the power of the Most High will overshadow you. And because of this also, the Holy One who will be born of you shall be called the Son of God.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 And behold, your cousin Elizabeth has herself also conceived a son, in her old age. And this is the sixth month for her who is called barren.
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 For no word will be impossible with God.”
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 Then Mary said: “Behold, I am the handmaid of the Lord. Let it be done to me according to your word.” And the Angel departed from her.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 And in those days, Mary, rising up, traveled quickly into the hill country, to a city of Judah.
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 And she entered into the house of Zechariah, and she greeted Elizabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 And it happened that, as Elizabeth heard the greeting of Mary, the infant leaped in her womb, and Elizabeth was filled with the Holy Spirit.
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 And she cried out with a loud voice and said: “Blessed are you among women, and blessed is the fruit of your womb.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 And how does this concern me, so that the mother of my Lord would come to me?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 For behold, as the voice of your greeting came to my ears, the infant in my womb leaped for joy.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 And blessed are you who believed, for the things that were spoken to you by the Lord shall be accomplished.”
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 And Mary said: “My soul magnifies the Lord.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 And my spirit leaps for joy in God my Savior.
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 For he has looked with favor on the humility of his handmaid. For behold, from this time, all generations shall call me blessed.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 For he who is great has done great things for me, and holy is his name.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 And his mercy is from generation to generations for those who fear him.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 He has accomplished powerful deeds with his arm. He has scattered the arrogant in the intentions of their heart.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 He has deposed the powerful from their seat, and he has exalted the humble.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 He has filled the hungry with good things, and the rich he has sent away empty.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 He has taken up his servant Israel, mindful of his mercy,
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
55 just as he spoke to our fathers: to Abraham and to his offspring forever.” (aiōn g165)
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 Then Mary stayed with her for about three months. And she returned to her own house.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Now the time for Elizabeth to give birth arrived, and she brought forth a son.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 And her neighbors and relatives heard that the Lord had magnified his mercy with her, and so they congratulated her.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 And it happened that, on the eighth day, they arrived to circumcise the boy, and they called him by his father’s name, Zechariah.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 And in response, his mother said: “Not so. Instead, he shall be called John.”
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 And they said to her, “But there is no one among your relatives who is called by that name.”
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 Then they made signs to his father, as to what he wanted him to be called.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 And requesting a writing tablet, he wrote, saying: “His name is John.” And they all wondered.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 Then, at once, his mouth was opened, and his tongue loosened, and he spoke, blessing God.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 And fear fell upon all of their neighbors. And all these words were made known throughout all the hill country of Judea.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 And all those who heard it stored it up in their heart, saying: “What do you think this boy will be?” And indeed, the hand of the Lord was with him.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 And his father Zechariah was filled with the Holy Spirit. And he prophesied, saying:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 “Blessed is the Lord God of Israel. For he has visited and has wrought the redemption of his people.
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 And he has raised up a horn of salvation for us, in the house of David his servant,
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
70 just as he spoke by the mouth of his holy Prophets, who are from ages past: (aiōn g165)
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 salvation from our enemies, and from the hand of all those who hate us,
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 to accomplish mercy with our fathers, and to call to mind his holy testament,
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 the oath, which he swore to Abraham, our father, that he would grant to us,
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 so that, having been freed from the hand of our enemies, we may serve him without fear,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 in holiness and in justice before him, throughout all our days.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 And you, child, shall be called the prophet of the Most High. For you will go before the face of the Lord: to prepare his ways,
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 to give knowledge of salvation to his people for the remission of their sins,
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 through the heart of the mercy of our God, by which, descending from on high, he has visited us,
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 to illuminate those who sit in darkness and in the shadow of death, and to direct our feet in the way of peace.”
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 And the child grew, and he was strengthened in spirit. And he was in the wilderness, until the day of his manifestation to Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

< Luke 1 >