John 6
1 After these things, Jesus traveled across the sea of Galilee, which is the Sea of Tiberias.
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
2 And a great multitude was following him, for they saw the signs that he was accomplishing toward those who were infirm.
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3 Therefore, Jesus went onto a mountain, and he sat down there with his disciples.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4 Now the Passover, the feast day of the Jews, was near.
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5 And so, when Jesus had lifted up his eyes and had seen that a very great multitude came to him, he said to Philip, “From where should we buy bread, so that these may eat?”
Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6 But he said this to test him. For he himself knew what he would do.
(Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
7 Philip answered him, “Two hundred denarii of bread would not be sufficient for each of them to receive even a little.”
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8 One of his disciples, Andrew, the brother of Simon Peter, said to him:
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9 “There is a certain boy here, who has five barley loaves and two fish. But what are these among so many?”
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10 Then Jesus said, “Have the men sit down to eat.” Now, there was much grass in that place. And so the men, in number about five thousand, sat down to eat.
I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11 Therefore, Jesus took the bread, and when he had given thanks, he distributed it to those who were sitting down to eat; similarly also, from the fish, as much as they wanted.
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
12 Then, when they were filled, he said to his disciples, “Gather the fragments that are left over, lest they be lost.”
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13 And so they gathered, and they filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which were left over from those who had eaten.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
14 Therefore, those men, when they had seen that Jesus had accomplished a sign, they said, “Truly, this one is the Prophet who is to come into the world.”
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15 And so, when he realized that they were going to come and take him away and make him king, Jesus fled back to the mountain, by himself alone.
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16 Then, when evening arrived, his disciples descended to the sea.
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17 And when they had climbed into a boat, they went across the sea to Capernaum. And darkness had now arrived, and Jesus had not returned to them.
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18 Then the sea was stirred up by a great wind that was blowing.
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19 And so, when they had rowed about twenty-five or thirty stadia, they saw Jesus walking on the sea, and drawing near to the boat, and they were afraid.
A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
20 But he said to them: “It is I. Do not be afraid.”
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21 Therefore, they were willing to receive him into the boat. But immediately the boat was at the land to which they were going.
I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22 On the next day, the crowd which was standing across the sea saw that there were no other small boats in that place, except one, and that Jesus had not entered into the boat with his disciples, but that his disciples had departed alone.
Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23 Yet truly, other boats came over from Tiberias, next to the place where they had eaten the bread after the Lord gave thanks.
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
24 Therefore, when the crowd had seen that Jesus was not there, nor his disciples, they climbed into the small boats, and they went to Capernaum, seeking Jesus.
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25 And when they had found him across the sea, they said to him, “Rabbi, when did you come here?”
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26 Jesus answered them and said: “Amen, amen, I say to you, you seek me, not because you have seen signs, but because you have eaten from the bread and were satisfied.
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27 Do not work for food that perishes, but for that which endures to eternal life, which the Son of man will give to you. For God the Father has sealed him.” (aiōnios g166)
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
28 Therefore, they said to him, “What should we do, so that we may labor in the works of God?”
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29 Jesus responded and said to them, “This is the work of God, that you believe in him whom he sent.”
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30 And so they said to him: “Then what sign will you do, so that we may see it and believe in you? What will you work?
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31 Our fathers ate manna in the desert, just as it has been written, ‘He gave them bread from heaven to eat.’”
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32 Therefore, Jesus said to them: “Amen, amen, I say to you, Moses did not give you bread from heaven, but my Father gives you the true bread from heaven.
Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33 For the bread of God is he who descends from heaven and gives life to the world.”
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
34 And so they said to him, “Lord, give us this bread always.”
I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35 Then Jesus said to them: “I am the bread of life. Whoever comes to me shall not hunger, and whoever believes in me shall never thirst.
Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36 But I say to you, that even though you have seen me, you do not believe.
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37 All that the Father gives to me shall come to me. And whoever comes to me, I will not cast out.
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38 For I descended from heaven, not to do my own will, but the will of him who sent me.
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
39 Yet this is the will of the Father who sent me: that I should lose nothing out of all that he has given to me, but that I should raise them up on the last day.
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40 So then, this is the will of my Father who sent me: that everyone who sees the Son and believes in him may have eternal life, and I will raise him up on the last day.” (aiōnios g166)
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
41 Therefore, the Jews murmured about him, because he had said: “I am the living bread, who descended from heaven.”
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42 And they said: “Is this not Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? Then how can he say: ‘For I descended from heaven?’”
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43 And so Jesus responded and said to them: “Do not choose to murmur among yourselves.
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44 No one is able to come to me, unless the Father, who has sent me, has drawn him. And I will raise him up on the last day.
Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45 It has been written in the Prophets: ‘And they shall all be taught by God.’ Everyone who has listened and learned from the Father comes to me.
Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46 Not that anyone has seen the Father, except he who is from God; this one has seen the Father.
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Jáť jsem ten chléb života.
49 Your fathers ate manna in the desert, and they died.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50 This is the bread which descends from heaven, so that if anyone will eat from it, he may not die.
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
51 I am the living bread, who descended from heaven. If anyone eats from this bread, he shall live in eternity. And the bread that I will give is my flesh, for the life of the world.” (aiōn g165)
Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
52 Therefore, the Jews debated among themselves, saying, “How can this man give us his flesh to eat?”
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
53 And so, Jesus said to them: “Amen, amen, I say to you, unless you eat the flesh of the Son of man and drink his blood, you will not have life in you.
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54 Whoever eats my flesh and drinks my blood has eternal life, and I will raise him up on the last day. (aiōnios g166)
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is true food, and my blood is true drink.
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56 Whoever eats my flesh and drinks my blood abides in me, and I in him.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57 Just as the living Father has sent me and I live because of the Father, so also whoever eats me, the same shall live because of me.
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58 This is the bread that descends from heaven. It is not like the manna that your fathers ate, for they died. Whoever eats this bread shall live forever.” (aiōn g165)
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
59 He said these things when he was teaching in the synagogue at Capernaum.
Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
60 Therefore, many of his disciples, upon hearing this, said: “This saying is difficult,” and, “Who is able to listen to it?”
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
61 But Jesus, knowing within himself that his disciples were murmuring about this, said to them: “Does this offend you?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62 Then what if you were to see the Son of man ascending to where he was before?
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
63 It is the Spirit who gives life. The flesh does not offer anything of benefit. The words that I have spoken to you are spirit and life.
Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
64 But there are some among you who do not believe.” For Jesus knew from the beginning who were unbelieving and which one would betray him.
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65 And so he said, “For this reason, I said to you that no one is able to come to me, unless it has been given to him by my Father.”
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
66 After this, many of his disciples went back, and they no longer walked with him.
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67 Therefore, Jesus said to the twelve, “Do you also want to go away?”
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
68 Then Simon Peter answered him: “Lord, to whom would we go? You have the words of eternal life. (aiōnios g166)
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. (aiōnios g166)
69 And we have believed, and we recognize that you are the Christ, the Son of God.”
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70 Jesus answered them: “Have I not chosen you twelve? And yet one among you is a devil.”
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71 Now he was speaking about Judas Iscariot, the son of Simon. For this one, even though he was one of the twelve, was about to betray him.
A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
