Job 4
1 But Eliphaz the Themanite, answering, said:
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 If we start to speak to you, perhaps you will take it badly, but who can hold back the words he has conceived?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Behold, you have taught many, and you have strengthened weary hands.
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 Your words have reassured the wavering, and you have fortified the trembling knees.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 But now the scourge has overcome you, and you falter. It has touched you, and you are disturbed.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 Where is your reverence, your fortitude, your patience, and the perfection of your ways?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 Consider this, I beg you: who ever perished being innocent? Or when have the righteous been destroyed?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 In fact, I have instead seen those who work iniquity and who sow resentments, reap them,
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 perishing by the breath of God, and being consumed by the wrath of his spirit.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 The roaring of the lion, and the voice of the lioness, and the teeth of young lions have been worn away.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 The tiger has perished because it does not have prey, and the young lions have been scattered.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 Furthermore, a word was spoken to me in secret, and, as if by theft, my ears received the pulse of its whisper.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 In the horror of a vision by night, when men are accustomed to be overtaken by a deep sleep,
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 fear and trembling seized me and all my bones were terrified.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 And when a spirit passed before me, the hair on my body stood up.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 There appeared an image before my eyes, someone whose face I did not recognize, and I heard a voice like a gentle breeze.
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 Should man be justified in relation to God, or will a man be more pure than his Maker?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 Behold, those who serve him are not steadfast, and in his angels he finds imperfection.
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 How much more will those who live in houses of clay, which have an earthly foundation, be consumed like the moth?
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 From morning all the way to evening, they will be cut down, and because no one understands, they will be destroyed without ceasing.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 But those who are left behind will be taken away from them; they will die, and not in wisdom.
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
