Job 13
1 Behold, my eye has seen all these things, and my ear has heard, and I have understood each one.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 In conformity with your knowledge, I also know. I am not inferior to you.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Yet I speak this way to the Almighty, and I desire to argue with God,
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 having first shown that you fabricate lies and cultivate perverse teachings.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 And I wish that you would remain silent, so that you would be counted among the wise.
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Therefore, listen to my correction, and pay attention to the judgment of my lips.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Does God require your lie, so that you would speak deceitfully for him?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Have you taken his place, and do you struggle to give judgment in favor of God?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Or, will it please him, from whom nothing can be concealed? Or, will he be deceived, like a man, by your deceitfulness?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 He will accuse you because in secret you have preempted his presence.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 As soon as he moves himself, he will disturb you, and his dread will fall over you.
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Your remembrance will be compared to ashes, and your necks will be reduced to clay.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Be silent for a little while, so that I may speak whatever my mind suggests to me.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Why do I wound my flesh with my teeth, and carry my soul in my hands?
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 And now, if he would kill me, I will hope in him; in this, truly, I will correct my ways in his sight.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 And he will be my savior, for no hypocrite at all will approach in his sight.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Listen to my words, and perceive an enigma with your ears.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 If I will be judged, I know that I will be found to be just.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Who is it that will go to judgment with me? Let him approach. Why should I be consumed in silence?
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Do not do such things to me twice, and then I will not hide from your face.
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Take your hand far away from me, and do not let your dread terrify me.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Call me, and I will answer you, or else I will speak, and you can answer me.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 How many iniquities and sins do I have? Reveal my crimes and offenses to me.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Why do you conceal your face and consider me to be your enemy?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Against a leaf, which is carried away by the wind, you reveal your power, and you pursue dry straw.
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 For you write bitter things against me, and you want to consume me for the sins of my youth.
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 You have put my feet on a tether, and you have observed all my paths, and you have considered the steps of my feet.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 I will be left to decay like something rotten and like a garment that is being eaten by moths.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
